Jak si lidský mozek vytváří nadpřirozeno
Již v raném dětství se nám diferencují moduly, které používáme k přemýšlení o živých tvorech nebo naopak neživých objektech. O živých tvorech často přemýšlíme odděleně od fyzických možností jejich těla, zkoumáme jejich přemýšlení a motivy, tj. psychiku.
Sdílet
Na Science Worldu jsme se již zabývali otázkou, zda náboženství může mít adaptivní hodnotu nebo zda se jedná spíše o vedlejší produkt jiných procesů
Viz např. úryvky z knihy Bůh jako psychický virus
Může být náboženství způsob adaptace na prostředí?
Náboženství jako darwinovská hádanka
Rozsáhlejší materiál na toto téma nyní přináší New Scientist. Evoluční hodnota náboženství se zde spíše zpochybňuje. Např. je zde citován antropolog Justin Barrett z Oxfordu, který se domnívá, že víra v bohy je vedlejším efektem toho, jak funguje lidský mozek.
Již v raném dětství se nám diferencují moduly, které používáme k přemýšlení o živých tvorech nebo naopak neživých objektech. O živých tvorech často přemýšlíme odděleně od fyzických možností jejich těla, zkoumáme jejich přemýšlení a motivy, tj. psychiku. Z toho se pak odvíjí například i přesvědčení, že mohou existovat i bytosti zcela bez těla, nebo že se psýché může od těla dočasně oddělit. Skoro polovina čtyřletých dětí se kamarádí s nějakými „imaginárními partnery“. Rodiče, a to nejen ti nábožensky založení, je v tomto vnímání ještě utvrzují odkazy na mrtvé příbuzné („babička by z tebe neměla radost“).
Tolik začátek textu, celý článek viz zde.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.