Noční osvětlení pro odhad HDP

I kdyby se bojovníci se „světelným znečištěním“ na hlavu stavěli, faktem je, že množství světla viditelného v noci z vesmíru nějak koresponduje s ekonomickým rozvojem určité oblasti – známá je v tomto případě např. ostrá noční hranice mezi severem a jihem Korejského poloostrova.

Vernon Henderson, Adam Storeygard a David N. Weil z Brows University přímo navrhli, aby se satelitní data o osvětlení používala pro odhad HDP; jednak tam, kde nejsou k dispozici spolehlivá data (subsaharská Afrika), za druhé pak pro srovnání jednotlivých měst a jejich vývoje v čase. To hlavně: Porovnat snímky před 10 lety a dnes nám dá představu o „indexu rozvoje“ jednotlivých měst. Surová data lze ještě dále nějak korigovat, třeba přepočítat na počet obyvatel (ale tady zase aktuální číslo nemusíme znát).

Autoři pochopitelně nenavrhují, aby třeba Světová banka přešla na tuto metodiku, minimálně tak nezávisle získáme další údaje. (Takže v Demokratické republice Kongo osvětlení meziročně vzrostlo, ačkoliv HDP mělo klesnout.)

Zdroj: Sciencedaily

Poznámky:

- Možná to tak funguje jen od určité hranice, od níž pak už intenzita nočního osvětlení s HDP tolik nekoresponduje?

- Světlo v noci jako míra svobody? (Čím volnější systém, tím méně jsou lidé svázáni nutností, aby všichni bděli a spali ve stejnou dobu?)

- Budou se takto velkoměsta od sebe lišit např. dle toho, zda jde spíše o politicko-administrativní nebo průmyslová centra?

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Noční osvětlení pro odhad HDP

Tagy

HDP

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

14.09.09, 22:00 pavelhouser

na okraj

byla to poznamka na okraj a nechci to stavet konfrontacne, ale
"člověk chce od přírody v noci spát" - vetsina lidi asi ano, ja napr. rozhodne ne. a cela rada jinych lidi take ne, napr. v IT firmach, redakcich apod. je dle mych zkusenosti bezne, ze lide chteji spat do obeda a berou to jako benefit a nevadi jim byt v praci do noci. je-li to zdrave, to je jina vec, znam studie o vlivu tohoto napr. na cykly melatoninu - nicmene za pocit pohody mi tyto eventualni nasledky stoji, a ostatne svoboda spociva i v moznosti delat veci, ktere zdrave nejsou.
pracovat od brzkeho rana je zrejme desive ceske specifikum, pry puvodem od franze josefa? (muze nekdo doplnit?) nastesti dnes uz pretrvava snad jenom ve vyrobnich firmach a skolach.
jinak samozrejme uznavam namitky, ze delat z miry osvetleni nejake velke zavery muze pusobit divne. na sciencedaily byly ovsem jen ramcove zavery - cely clanek mohl klidne popisovat a nejspis popisoval mnohem sofistikovanejsi/komplikovanejsi metodu.

14.09.09, 18:09 Zdenek.Jindra

-

>- Světlo v noci jako míra svobody? (Čím volnější systém, tím méně jsou lidé svázáni nutností, aby všichni bděli a spali ve stejnou dobu?)

Nad tématem svítících měst z družic přemýšlím už delší dobu. Nicméně tato druhá poznámka je natolik tendenční, že na ni musím reagovat. Podle mých pozorování okolních lidí se ukazuje, že člověk chce od přírody v noci spát, ale nejrůznější povinnosti (zde nesvoboda) ho nutí se proti této biologické potřebě stavět. Skutečně: Čím víc někdo ponocuje, tím hůř funguje a trpí "civilizačními" chorobami. Navíc různé časy bdění u různých lidí jim často komplikují i prostou konverzaci. Nemůžete se jednoduše setkat s těmi, kdo mají jinou směnu, nebo dokonce práci.
Takže závěrem: to, co Vy považujete za nesvobodu, já považuji naopak za klíčovou svobodu.

14.09.09, 17:29 konikula

P.S: googlevědy

myslím že tohle je jako ony magnetosensitivní krávy. určitě by neuškodilo přidat i analýzu barev, a vyšetření denního cyklu. to by taky mělo zvýšit kvalitu algoritmu, a navíc by to vyškrtlo další věc, kterou si někdo maluje, že dosáhne jen "analýzou" google maps :)

14.09.09, 17:25 konikula

trochu doplnit

možná, kdyby se tohle sledování doplnilo o analýzu struktury osvětlení, tedy v závislostech na typu osídlení (město/vesnice/zemědělská oblast), a hlavně kdyby byly rozpoznány nějaké vzorce (souvislost, náhodnost, strukturovanost), a tyhle data by se asociovaly se známými ekonomikami, pak by určitě bylo možné zvýšit výnosnost a spolehlivost metody, a určitě by nemusela platit omezení (poznámka I). Ad poznámka II: no, myslím že hledat v současné metodě spojitost se svobodou je zhruba stejně přehnaně optimistické jako spojovat výsledky s HDP a podobně. Nesmí se zapomínat, že svítivost bud ovlivněna i podnebím, smogovostí, návyky obyvatel (může jít nejen o restrikce, ale i o pověrčivosti, náboženství a místní pracovní nasazení - které může noční život vychylovat dost znatelně). Proto bych se zaměřil spíš na tu strukturu a srovnávání vzorů. Vždyť v podstatě, hypoteticky, osvit dané oblasti nemusí ani vypovídat o počtu obyvatel... natož pak o typu osídlení, či movitosti.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World