Budeme jíst lupinu? Složením se blíží sóji

Aktuality |

Rod Lupinus zahrnuje asi 300 druhů jedno a víceletých bylin. Řada z nich se po staletí pěstovala v oblasti Středomoří a byla součástí lidského jídelníčku a také oblíbeným krmivem zvířat.




***tisková zpráva Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Kolektiv vědeckých pracovníků z Ústavu výživy, zootechniky a zoohygieny Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno – prof. Suchý, prof. Straková a doc. Herzig, se ve svém výzkumu, který hledá alternativní potraviny pro živočišnou produkci, dostali až na druhou stranu naší zeměkoule. V Austrálii se inspirovali rozsáhlým pěstováním tzv. lupiny – byliny, která by díky svým nutričním a dietetickým vlastnostem mohla být výživově hodnotným krmivem v živočišné produkci, ale nejen to. Jejich výsledky ukazují, že lupina může zaujmout i své stálé místo ve zdravém a nutričně vyváženém jídelníčku člověka.

„Naše práce na ústavu je zaměřena na lupinu a její význam pro zdraví lidí a ve výživě zvířat. Domníváme se, že s vyšlechtěním nových odrůd tzv. „sladké lupiny“ s nízkým obsahem alkaloidů (hořkých látek) a s vysokým obsahem bílkovin by byl spojen velký zájem o její pěstování a využití. Některé složky lupiny totiž mají příznivý vliv na zdraví lidí a významně lze tuto rostlinu také uplatnit ve výživě zvířat,“ říká prof. Ing. Eva Straková Ph.D., přednostka Ústavu výživy, zootechniky a zoohygieny FVHE VFU Brno.

Rod Lupinus zahrnuje asi 300 druhů jedno a víceletých bylin. Řada z nich se po staletí pěstovala v oblasti Středomoří a byla součástí lidského jídelníčku a také oblíbeným krmivem zvířat. Začátkem minulého století byly vyšlechtěny nové tzv. „sladké“ druhy lupiny s nízkým obsahem alkaloidů, tedy hořkých látek, a s vysokým obsahem bílkovin. To znamenalo obnovení zájmu o tuto bylinu a její využití a lupina se stala nezanedbatelným zdrojem vysoce kvalitních proteinů jak ve výživě lidí, tak ve výživě zvířat.

„V Evropě se nyní pěstují především dva druhy lupiny – Lupinus luteus a Lupinus albus, v Austrálii je nejčastější Lupinus angustifolius. Co dělá bylinu výjimečnou, je právě její živinové složení. Má totiž neobvykle vysoký obsah proteinů a rozpustné vlákniny a prakticky neobsahuje škrob,“ doplňuje profesorka Straková.

„Smyslem našeho výzkumu je proto stanovit výživovou hodnotu jednotlivých druhů lupin a získat tak informace o tom, jaký dopad by mělo zapojení lupiny do výživy zvířat i lidí. Naše dosavadní výsledky ukazují jednoznačně na řadu pozitivních vlastností. Věříme, že s těmito výsledky by mohlo být v nejbližší budoucnosti pěstování lupiny v ČR, ze stávajících jen asi 7 tisíc hektarů, významně rozšířeno a semena lupiny se stanou součástí i našeho jídelníčku, třeba jako jedna z alternativ sóji případně dalších luštěnin,“ dodává profesor Pavel Suchý z Ústavu výživy, zootechniky a zoohygieny FVHE VFU Brno.

Lupinus albus, Lupinus angustifolius a Lupinus luteus mají relativně nízký obsah oleje, zatímco např. Lupinus mutabilis má asi 18 % oleje a svým složením se tedy blíží sóji. Lupiny neobsahují antinutriční faktory jako jsou inhibitory trypsinu a saponiny. Jako zdroj energie soutěží s cereáliemi a jako zdroj proteinů s moučkami z olejnatých semen. Hodnotu lupiny umocňuje

schopnost doplňovat ostatní složky potravy, aby byla dosažena celková rovnováha živin. V poslední době, především v Evropě, dochází k expanzi lupiny jako potravinového doplňku.

Například srovnáme – li výživovou hodnotu semen lupiny a oblíbené sóji, pak zjistíme, že lupinová semena mají velký obsah proteinů, u žlutých odrůd lupiny dokonce výrazně převyšující obsah proteinů v sojových bobech. Oproti sojovým bobům mají semena lupin pěstovaných v Evropě výrazně nižší obsah hrubého tuku. V oleji lupinových semen je vysoké zastoupení nenasycených mastných kyselin jako je kyselina olejová a linolová. Dieteticky velmi příznivý je v lupinovém oleji i poměr ώ 3: ώ 6 mastných kyselin.

Ve srovnání s ostatními luštěninami obsahují semena lupiny více dieteticky prospěšnější hrubé vlákniny. Vláknina lupiny má schopnost snižovat hladinu cholesterolu, zlepšovat střevní peristaltiku a zkracovat dobu průchodu střevního obsahu trávicím traktem.

Lupina je také vyváženě bohatá na minerály a vitamíny jako vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík a má vysoký obsah manganu. Lupiny obsahují průměrné množství karotenoidů: β-karoten, lutein a zeaxantin, tokoferoly a další bioaktivní složky významné z hlediska zvířat i člověka.

„Ve výživě lidí mají potraviny obohacené lupinou vysoký nutraceutický potenciál, což znamená, že se jedná o potravinu nebo produkt, který má pozitivní vliv na zdraví, prevenci a léčbu nemocí. Přítomnost lupiny ve stravě lidí tak může ovlivnit např. pocit sytosti potlačením apetitu a bilanci energie, má příznivý vliv na glykémii, zlepšuje hladinu krevních lipidů, má pozitivní dopad na hypertenzi a zlepšuje vyprazdňování střev. Farmaceutické a nutraceutické společnosti považují některé složky lupiny za strategické při prevenci a dokonce i terapii tzv. civilizačních nemocí,“ uvádí docent Herzig.

Výzkumy ukázaly, že využití semen lupiny má pozitivní dopad na zdravotní stav zvířat a kvalitu produktů, který se sekundárně projeví také v nutriční hodnotě živočišných potravin z nich vyrobených. Zařazení semen lupiny do výživy zvířat mělo pozitivní vliv na navýšení produkční účinnosti a kvality produktů u skotu, prasat a také drůbeže.

Současným největším světovým producentem a exportérem semen lupiny je Austrálie, která zajišťuje 80 – 85 % světové produkce. V Evropě patří mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti lupiny Německo, Francie, Benelux, Španělsko, Polsko, Ukrajina a Rusko.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.