Další pokrok miniaturizace, 12 atomů železa nese 1 bit

Aktuality |

Antiferomagnety mají pro zápis informace tu výhodu, že neovlivňují sousední bity – navenek mají totiž nulové magnetické pole. Vědcům z IBM se proto mohl nyní podařit další rekord v miniaturizaci. Atomy železa v podivné struktuře spolu s atomy mědi a dusíku za nízké teploty dokázaly reprezentovat 0 a 1 právě podle toho, jakým směrem byly orientovány […]




Antiferomagnety mají pro zápis informace tu výhodu, že neovlivňují sousední bity – navenek mají totiž nulové magnetické pole. Vědcům z IBM se proto mohl nyní podařit další rekord v miniaturizaci. Atomy železa v podivné struktuře spolu s atomy mědi a dusíku za nízké teploty dokázaly reprezentovat 0 a 1 právě podle toho, jakým směrem byly orientovány jejich spiny. Jednomu bitu přitom odpovídaly „protiběžně“ natočené spiny skupiny vždy 8 atomů (poznámka: stačily by 2, proč nebyla možná další miniaturizace?). Výsledně, protože sousední bity neinteragovaly, se podařilo napsat slovo Think na plochu asi 100 nanometrů. Hustota zápisu dat byla několikařádově vyšší než u současných pevných disků nebo pamětí NAND fash.

K manipulaci s atomy se používal STM mikroskop. O praktické využitelnosti této techniky v blízké době se pochybuje, jde prozatím spíše o elegantní demonstraci, asi podobně, jako když před pár desetiletími v IBM vytvářeli logo firmy z atomů xenonu.

Podrobnosti Computerworld.cz.

Na téma antiferomagnetismu a využití spinu pro reprezentaci informace viz zde nedávno také článek Cesta ke spinové elektronice.











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.