Student World

***tisková zpráva společnosti Capgemini

Společnost Capgemini, jeden z předních světových poskytovatelů služeb v oblasti poradenství, technologií a outsourcingu, za podpory Société Générale Global Research, CMS Bureau Francis Lefebvre a VaasaETT, představila závěry třináctého vydání zprávy o stavu energetických trhů v Evropě – European Energy Markets Observatory (EEMO). Zpráva konstatuje, že ačkoli nehoda ve Fukushimě přiměla regulační úřady k provedení zátěžových zkoušek současných elektráren a vedla k pozastavení výstavby nových reaktorů a v některých zemích k odstavení jaderných elektráren, vývoj jaderné energie bude i nadále pokračovat. Zpráva rovněž ukazuje, že růst spotřeby energie v rozvojových zemích, nehoda ve Fukushimě, spolu s omezováním investic ze strany dodavatelů energií koncovým zákazníkům, mají negativní vliv na zajištění dodávek energie v Evropě a na koncentraci skleníkových plynů. Zpráva dále varuje, že v dlouhodobějším časovém horizontu budeme moci očekávat zvyšování cen za energii, a jestliže regulační úřady a vlády v EU nevytvoří stabilní rámec k provedení investic v objemu €1.1 trilionů do roku 2020, budou tyto důsledky ještě mnohem závažnější. Nicméně, stejně jako tomu bylo v roce 2009, by se i nyní mohly tyto problémy tlumit úpadkem sekundárního sektoru a jeho spotřeby elektřiny a plynu.

Vývoj jaderné energie by měl pokračovat

V důsledku nehody ve fukushimském reaktoru se vlády všech zemí světa společně rozhodly provést bezpečnostní inspekce ve stávajících i budovaných elektrárnách. Na spolehlivý odhad počtu reaktorů, které úspěšně projdou „bezpečnostními zátěžovými zkouškami“, a budou tak odpovídat novým konstrukčním a provozním požadavkům, je příliš brzy. Přesto se zdá, že až na německé a snad i japonské reaktory dostane převážná většina zelenou.

Po zmíněné nehodě vydala Itálie a Švýcarsko moratorium o jaderné energii a Německo přijalo rozhodnutí zastavit sedm nejstarších jaderných reaktorů v zemi a činnost svého kruemmelského reaktoru již neobnovit. Země se navíc rozhodla odstavit v letech 2015 a 2022 i zbývajících devět reaktorů. Přesto mnoho států a regionů jako třeba Čína, Jižní Korea, Rusko, Střední východ, Spojené království, Francie a Česká republika potvrdilo své dřívější plány v oblasti jaderné energetiky.

Více než tři čtvrtiny z 62 budovaných reaktorů se nachází v Asii (28 v Číně, 5 v Indii, 5 v Jižní Korey a 2 v Japonsku) a v Rusku (10). Tyto země čelí velkému nedostatku energie a patrně jen s výjimkou Japonska by měly ve výstavbě pokračovat. Navíc Spojené arabské emiráty, ostatní středovýchodní státy a „menší“ země s jadernou energií ohlásily, že zahájí i další výstavbu. Ze zprávy tak vyplývá, že většina všech budovaných jaderných elektráren bude dokončena.

Zajištění dodávek

Náhlé uzavření některých německých jaderných elektráren ohrožuje dodávky elektrické energie v Evropě. V důsledku zavření těchto elektráren začalo Německo dovážet elektřinu od sousedních zemí, včetně 2,000MW proudících denně z Francie, která se opírá o vlastní silné jaderné reaktory. Ale v průběhu zimní špičky také Francie dováží elektřinu, především z Německa. To však již nebude možné. Mnoho zemí je tak bude mít v zimě 2011/2012 problém „nechat rozsvíceno“ a každou další zimu samozřejmě také, uvážíme-li navíc, že spotřeba elektřiny ve špičce rok od roku roste – minulou zimu byl růst v Německu 9,5 % a ve Francii 4,7 %.

V roce 2010 se do EU dovezlo 113 mld. m3 plynu potrubím z Ruska, což představuje 33 % celkového dovozu plynu. V roce 2030 by měl plyn proudící potrubím Gazpromu dosáhnout 50 % celkových evropských dodávek plynu, obavy o jeho zajištění jsou proto zcela opodstatněné. Německé rozhodnutí zbavit se v příštím desetiletí jaderné energie pak ještě zvyšuje závislost na ruském plynu, to se ukázalo již v půli července 2011 při uzavření smlouvy zajišťující další dodávky plynu pro RWE.

Změna poměru energií

Zpráva ukazuje vývoj poměru energií po nehodě ve Fukushimě. V souladu s IEA (Mezinárodní energetická agentura) zpráva předpokládá, že celosvětová spotřeba plynu mezi lety 2011 a 2035 vzroste o 50 % a jeho podíl na trhu energií by měl dosáhnout z dnešních 21 % na 25 % v roce 2035, jeho podíl bude jen o něco málo nižší než podíl ropy (27 %). Následky nehody ve Fukushimě by měly také posílit vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, role plynu však bude i nadále významnější díky lepším cenovým podmínkám. Abychom dosáhli 20 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií, měly by členské státy, vlády a regulační úřady zvážit některá odvážnější řešení, tak jako tomu bylo ve Velké Británii. Ta se ocitla v situaci, v níž by do roku 2020 byla nucena investovat L110 do elektrické energie a stěží by plnila stanovené cíle ve snižování CO2. Proto britský parlament v červenci 2011 přijímá „Plán budoucnosti naší elektřiny“. Ten zahrnuje cenové minimum uhlí, nové dlouhodobé smlouvy poskytující stabilní finanční rámec pro investice směřující k nízkými emisím, emisní normy, díky kterým již nevznikne žádná další tepelná elektrárna bez systému pro zachycování uhlíku (CCS), a tržní mechanismy pro regulaci kapacity energie.

Colette Lewiner, světová jednička v oblasti energií, spotřeby energie a chemických látek, ze společnosti Capgemini, dodává: „Růst spotřeby energie spolu se světovými událostmi roku 2011 a nedostatečnými investicemi v Evropě vytváří prostředí s nedostatečně zajištěnými krátkodobými i dlouhodobými dodávkami energie, nejspíše také se zvýšenými emisemi kvůli omezení jaderné energie a s pravděpodobným růstem cen energie. Jakkoli by krize sekundárního sektoru měla tyto negativní účinky oddálit, dlouhodobému dopadu se budeme jen těžko bránit, stejně jako stěží bojujeme proti oteplování naší planety a snažíme se i pro další generace nechat rozsvíceno

autor