Student World

V rámci pětiletého projektu se podařilo osekvenovat genom Ectocarpus siliculosus, asi 20 centimetrů velké hnědé řasy, která se vyskytuje hlavně u pobřeží v mírných zeměpisných šířkách. Genom řasy má asi 214 milionů (párů) bází a 16 000 genů (pro srovnání, u člověka asi 3,1 miliardy párů bází a asi 20-25 000 genů).

Zdá se, že mnohobuněčný život vznikl nezávisle na sobě pětkrát: u rostlin, hub, živočichů, červených (ruduchů) a hnědých řas. Všechny tyto organismy ale podle vědců mají, jak se alespoň zatím zdá, určité podobné geny (kinázy, transportní a transkripční faktory), které by tedy mohly nějak souviset s mnohobuněčností.

Genom hnědých řas má dokazovat, že fotosyntéza vznikla už asi před 3,8 miliardami let u organismů podobných současným sinicím. Rudé a zelené řasy se naučily fotosyntéze právě při „sežrání“ buňky sinice (symbiogeneze). Dříve se předpokládalo, že hnědé řasy byly původně nefotosyntetizujícími buňkami, které splynuly s rudou řasou, k symbiogenezi došlo tedy při jejich evoluci několikrát. To stále platí, nicméně po přečtení genomu se pokládá za pravděpodobnější fúze zelených a rudých řas.

Zdroj: Sciencedaily

Poznámka: na téma „stromečků“ a přetrvávajících nejasností v jejich větvení viz třeba vynikající kniha R. Dawkinse Příběh předka.

autor Pavel Houser