Student World

 ***tisková zpráva České společnosti ornitologické 

„Kukačku jsme vybrali jako široce známý druh, který neodmyslitelně patří k české a moravské krajině,“ objasňuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Kukačka navíc v letošním mezinárodním roce biodiverzity dobře ukazuje, že každý druh je v přírodě nezastupitelný. Se ztrátou kukačky bychom přišli i o ojedinělý fenomén naší přírody, o hnízdní parazitismus. Úbytek kukačky zřejmě souvisí s intenzifikací zemědělství, která je dána Společnou zemědělskou politikou Evropské unie. Proto je reforma Společné zemědělské politiky jednou z priorit, kterým se ČSO a BirdLife Int. intenzívně věnuje.“

Kukačka má mezi ptáky výjimečné postavení. Její hlas je snad nejznámějším ptačím hlasem vůbec – volání samce kukačky pozná každý. Stejně tak je široce znám její způsob rozmnožování – kukačka je jediným hnízdním parazitem u nás, nestaví si vlastní hnízdo, ale snáší svá vejce do hnízd až několika desítek hostitelských druhů. I přesto ale zůstává velice tajemným ptákem. Během jara ji sice často zaslechneme, ale málokdy spatříme. Setkání s kukaččím mládětem či vejcem je pak ještě mnohem vzácnější – dokonce ani většina ornitologů se přes všudypřítomné hlasové projevy kukaček s jejich potomstvem v cizích hnízdech nikdy nesetkala. Kukačky žijí skrytě, svá vejce snesou jen do pár procent hostitelských hnízd a navíc hostitelé část kukaččích vajec ze svých hnízd vyhodí. Není proto divu, že většina toho, co víme o fascinujícím životě kukaček, byla vybádána až během posledních dvou desetiletí.

Kukačka žije na celém území naší republiky, od nížin po nejvyšší hory. Prozradí se svým známým kukáním, a pokud ji spatříme, tak nejspíše v letu. „Poznat kukačku není složité,“ říká Zdeněk Vermouzek, „tvarem těla připomíná menšího dravce, ale na první pohled upoutá tím, že prakticky nezvedá křídla nad úroveň těla. Když sedí, má kukačka často svěšená křídla a mírně pohybuje dlouhým ocasem. Pokud jde o barvy, můžeme se setkat s šedou nebo rezavou formou. Dospělí samci jsou vždy šedí, mláďata jsou vždy rezavá a samice mohou být šedé i rezavé. U nás je ovšem rezavá forma samic vzácná.“

Rozmnožování kukaček je krásnou ukázkou mnohotvárnosti přírody. Kukačky jsou promiskuitní, trvalé páry zřejmě netvoří. Samice vyhledávají hnízda pěvců, nejčastěji rákosníků, červenky nebo rehka zahradního, a snášejí do nich po jednom vejci. Jedno nebo víc vajec hostitele přitom sežerou. Pokud hostitel cizí vajíčko pozná, může jej z hnízda vyhodit. Když to neudělá, vyhodí naopak malá kukačka těsně po vylíhnutí všechna zbývající vejce a mláďata hostitele. Unikátní video zachycující toto vytlačovací chování je zveřejněno na www.birdlife.cz/kukacka.html.

Jeho autor, a současně i autor brožury Pták roku 2010, doc. Tomáš Grim, Ph.D., říká: „Přestože studuji kukačky více než 10 let, vždy se mi znovu tají dech, když vidím slepé a holé mládě, jak do úmoru balancuje na zádech vejce skoro stejně velké, jako je samo. Je to jeho jediná možnost – pokud by se mláďat hostitele nezbavilo, v jejich konkurenci by strádalo a mohlo by i zahynout.“

autor