Aktuality | 26.01.12
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém.
***oznámení Tiskového odboru AV ČR
V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity" by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.
Nové poznatky o zvláštní odolnosti evropských netopýrů se syndromem bílého nosu publikoval letos v lednu mezinárodní tým badatelů v Journal of Wildlife Diseases ‒ prestižním mezinárodním odborném časopisu, jenž zveřejňuje výsledky původního výzkumu o nemocech, environmentálních kontaminacích a dalších faktorech ovlivňujících zdraví divokých zvířat. „Už několik let víme, že se v Evropě vyskytuje plíseň Geomyces destructans, která v Severní Americe způsobuje syndrom bílého nosu. Ale až teď se nám podařilo jednoznačně diagnostikovat i samo onemocnění na evropských netopýrech," říká spoluautorka článku Mgr. Natália Martínková, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně. Tým jejích spolupracovníků našel v Moravském krasu i mrtvé netopýry velké (Myotis myotis) s ranými stadii syndromu bílého nosu. Každoroční monitoring populací netopýrů, který provádí Česká společnost pro ochranu netopýrů, ale nevykazuje výrazný pokles množství těchto jedinečných létajících savců.
V Severní Americe se syndrom bílého nosu poprvé objevil v roce 2006 na severovýchodě USA. Od té doby se šíří do dalších oblastí, kde několik postižených druhů netopýrů masivně hyne. V Evropě byl první pozitivní nález geomykózy zaznamenán v roce 2008 v Německu, ale podle historických fotografií se plesniví netopýři ojediněle objevovali zřejmě již před desítkami let. Ani za tři roky od prvního důkazu z Evropy se však nenašly masivní úhyny netopýrů na zimovištích či zvýšená úmrtnost jinde. Tento rozdíl v přežívání se připisoval tomu, že netopýři jsou v Evropě nákaze přizpůsobeni a syndrom bílého nosu se u nich nerozvine.
Patologická vyšetření, která provedl prof. MVDr. Jiří Pikula, Ph.D., se spolupracovníky z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, ale prokázala, že evropští netopýři mají stejné změny na kůži, podle nichž se syndrom bílého nosu v Severní Americe diagnostikuje. Plíseň prorůstá přes vrstvy kůže a na povrchu pokožky tvoří husté shluky spor.
„Naší úlohou je nyní zjistit, proč netopýři v Evropě přežívají se syndromem bílého nosu lépe než netopýři v Severní Americe. Takové informace by měly pomoci navrhnout způsob řešení ekologické katastrofy v Severní Americe," vysvětluje Natália Martínková.
Komentáře
01.02.12, 13:10 sluka
ekonomické škody
Dáý se to na webu najít a není to malá částka. Odhadovaná škoda v důsledku SWN.
Jinak mě vždycky dokáže vytočit, když se normální přírodní událost vydává za ekologickou katastrofu, kde jedinými skutečně poškozenými jsou ekonomické zájmy lidí. BTW, když se na tom důkladně přiživí jiná skupina lidí.
01.02.12, 00:55 pavelhouser
ekonomicke skody?
co podle vas zpusobi netopyri problemy ekonomice usa? jako ze nepozerou hmyz a ten pozere vice urody na polich? (asi nemate na mysli, ze se ted do netopyriho vyzkumu nasype zbytecne spousta penez - no, ty by se stejne nasypaly jinak do neceho jineho...)
30.01.12, 11:11 sluka
Jaká ekologická katastrofa???
To je výhradně lidská katastrofa vzhledem k tomu, co to způsobuje a způsobí ekonomice USA. Z hlediska ekologie je to normální událost, která se v historii života na Zemi odehrála nespočetně krát! Část populace netopýrů přežije díky přirozené imunitě a stavy se postupně obnoví. Doplatí na to jedine homo sapiens sapiens, i když o tom sapiens se dá velice úspěšně pochybovat.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.