Student World

Pokud bychom si jako nejbližší cíl přistání člověka dali namísto Marsu některý z jeho měsíců, mohla by se taková mise uskutečnit už v průběhu příštích deseti let. Měl by takový projekt smysl?

Pozornost se k Fobosu upřela na nedávné konferenci v kalifornském Moffett Field, kterou pořádal Ames Research Center (součást NASA). Proč podle odborníků preferovat Fobos a Deimos před vlastní Rudou planetou?
Přistát na marsovských měsících by mělo být mnohem jednodušší, v jistém ohledu by taková mise byla dokonce i snazší než v případě pozemského Měsíce – malé oběžnice Marsu mají totiž jen zanedbatelnou gravitaci, takže na návrat zpět by nebylo třeba tolik paliva.
Mise s lidskou posádkou k marsovkým měsícům by mohla být připravena rychleji, nejspíš už v průběhu příštích deseti let. Oproti vlastnímu Marsu by také celý projekt mohl vyjít asi 10krát levněji a jeho cena (včetně nákladů na předběžný výzkum) by neměla překročit 30 miliard dolarů.
Již v roce 2009 plánuje robotické přistání na Fobosu Rusko. Sonda by se na rozdíl od předešlých misí měla vrátit zpět na Zem i se sebranými vzorky.

Co se týče letu lidské posádky, některé problémy zde jsou ovšem obdobné jako u Marsu. Výprava by zabrala asi 3 roky, během té doby zůstává otázka míry záření, jemuž by astronauti byli vystaveni. Přistání na marsovských měsících taktéž není bez rizik; předpokládají se zde obrovské vrstvy prachu, v prostředí nízké gravitace navíc velmi mobilní (na obdobné riziko bylo upozorňováno už před letem k Měsíci).

Co se týče vědeckého přínosu takové mise, na první pohled se nezdá být velký. Podle vědců ovšem mají marsovské Měsíce zajímavou geologickou minulost, která leccos vypoví i o samotné Rudé planetě. Povrch Měsíců byl zbrázděn řadou meteoritů, často původem z Marsu. Navíc se ve zdejším prostředí de facto vakua tyto horniny zachovaly v původním stavu – na rozdíl od oxidační atmosféry Marsu. Z tohoto důvodu by byl zajímavějším cílem Fobos než Deimos – je větší a blíže Marsu, takže by zde předmětů původem z Rudé planety mělo být více.

Zdroj: New Scientist

Poznámky:
– V první řadě je zde otázka vědeckého významu misí s lidskou posádkou jako takových.
– Pokud usoudíme, že taková mise má stejně význam spíše symbolický, pak je otázka, zda by přistání na Fobosu mohlo mít takovou mediální/marketingovou sílu. Může naopak působit divně až bezmocně, pokud se uskuteční přistání na „kusu skály“, ale na vlastní Rudou planetu lidská noha nevstoupí. Vlastní Mars má přece jen specifickou mytologii (otázka života, dávné vodní toky i vyfantazírované kanály či „Tvář z Marsu“). Rozhodně by toho bylo více co zkoumat na Marsu než na jeho oběžnicích.
– Záběry astronautů na Fobosu by ovšem mohly být zajímavé až efektní; malé těleso s nízkou gravitací by například mohlo být možné „přeskákat“ obrovskými skoky.
– Každopádně je ale technooptimisticky příjemné, pokud se debata povede ve stylu Mars vs. Fobos, nikoliv o kosmickém programu jako takovém.

autor Pavel Houser