Nekódující sekvence DNA se konzervují kvůli tvaru

Zhruba 98 procent naší DNA tvoří nekódující sekvence. Pokud srovnáme člověka a další savce, zdá se, že tyto nekódující sekvence jsou jako celek snad ještě konzervativnější než vlastní geny (i když tady už samozřejmě narážíme na problém, jak a co vlastně počítáme).

Sdílet

Jaký selekční tlak působil tuto konzervaci, proč náhodné mutace nekódující sekvence nerozbily nebo dokonce zcela nevymýtily?
Zjevně zde musí být nějaký důvod. Thomas Tullius z Boston University se nyní podíval na problém poněkud odlišným způsobem. Usoudil, že rozhodující v tomto případě není sekvence/párování, ale to, jak ovlivňuje tvar DNA. Nikoliv tedy ve smotané dvojšroubovici (ta je tvarově poněkud monotónní), ale při rozplétání. Konkrétní tvar/geometrické uspořádání jsou přitom rozhodující pro to, aby na řetězec mohly snadno nasednout čtecí enzymy.

Tullis si udělal počítačový program, který ze sekvence dokázal odvodit tvar při rozplétání. Zjistil, že pokud jde o tvar, jsou mezi savci řetězce nekódující DNA ještě mnohem podobnější, než pokud je posuzujeme jen podle sekvencí bází (čili: probíhaly záměny bází, které však nevedly ke změně tvaru).

Zdroj: New Scientist

Poznámka: Tím se však vysvětluje podobnost nekódujících sekvencí vedle genů, které mají význam pro jejich čtení, sotva ale obrovské úseky junk DNA úplně osamocené...

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Tagy

sekvence · nekódující · junk DNA

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

11.04.09, 13:47 sluka

Přenos informace

Dokážu si představit u savců i přenos informace mezi matkou a plodem, ale to kuře z umělé líhně ne.

Kapacita by byla, vzhledem k tomu že je to ve čtyřkové soustavě.

10.04.09, 12:21 Drake

nervová soustava

Myslím že tohle pole bádání ještě zdaleka zorané není... dokážu pochopit, že během vývoje a po narození člověka se neurony ovládající pohyb přes zpětnou vazbu ze senzorického aparátu vyladí do použitelného stavu, ale vysvětlil už někdo ty abstraktní věci jako třeba pud sebezáchovy? Navíc, spousta motorických okruhů je i u lidí předprogramovaná (různé reflexy - úchop, sání, dávení). A jak to funguje třeba u žirafy, která umí běhat pár minut po narození?

10.04.09, 09:07 sluka

"operační systém"

Stále se mluví o genech a nekódujích sekvencích. Nečetl jsem však úvahu o tom, že v DNA (nebo zárodeční buňce) MUSÍ být i informace jak se má tvor chovat – něco jako operační systém. Jinak by bylo poměrně nepochopitelné, jak by například kuře, které se vylíhlo v umělé líhni, umělo sezobnout zrníčko potravy.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World