Rostliny ukládají více uhlíku při znečištěné atmosféře
Biologie | 07.05.09
Pokud aerosoly v atmosféře snižují množství dopadajícího světla, jak je možné, že se intenzita fotosyntézy přitom zvyšuje?
Sdílet
O tom, že čisté ovzduší je jedním ze spoluviníků globálního oteplování, jsme již na Scienceworldu psali několikrát. Aerosoly a další nečistoty v atmosféře totiž přispívají ke tvorbě mraků, které pak odrážejí větší množství slunečního záření (viz také: Čistý vzduch spoluviníkem globálního oteplování). Ze stejného důvodu Zemi ochlazují také sopečné výbuchy.
Nyní přichází další zjištění, které zábavně ukazuje, jak jednotlivé „ochranářské“ projekty působí proti sobě. Vědci z ETH v Curychu a z University of Exeter zjistili, že znečištěné ovzduší zvyšuje i schopnost rostlin absorbovat oxid uhličitý. Ve 2. polovině 20. století bylo následkem toho do země uloženo až o 10 % více uhlíku, což zřejmě oddálilo nástup globálního oteplování. Snahy o větší „ekologičnost“ například elektráren jsou tedy velmi dvojsečné. Pokud množství aerosolů v atmosféře bude kvůli ústupu starých technologií a těžkého průmyslu klesat, bude to mít účinek srovnatelný s nárůstem koncentrací oxidu uhličitého.
Zajímavé ovšem je, proč to celé takhle funguje. Jestliže aerosoly v atmosféře snižují množství dopadajícího světla, jak je možné, že se intenzita fotosyntézy zvyšuje? Podle výzkumníků je to proto, že ve znečištěném ovzduší se světlo kolem těchto nečistot různě láme a rozptyluje. Na listy pak fotony dopadají z více směrů a rostliny je dokáží lépe zužitkovat, protože oproti přímému osvětlení leží „ve stínu“ jen menší část listů.
Vyplývá z toho i další věc: obecně si myslíme, že rostliny nejlépe prosperují za jasného slunného počasí (pokud tedy mají dost vody a slunce je rovnou nespálí), ale může to být i úplně naopak. Že by zatažená obloha či mlhy zvyšovaly sklizeň? Značně antiintuitivní představa...
Zdroj: ScienceDaily
Další články z rubriky
Související články
Nahrává se..
Videa
Chobotnice mění průhlednost stejně rychle jako displej Amazon Kindle
Maskování chobotnice se svou rychlostí vyrovná...
Komentáře
08.05.09, 10:44 mvalcek
no moment
Ale Mity o tomto nehovoril. Hovoril, že pod istou prahovou hodnotou (kaď už je fakt málo svetla) začne intenzita fsynt znova klesať... (ešte by to tu mohol niekto zopakovať :D)
07.05.09, 17:51 rid
Polední deprese fotosyntézy
Intuitivní představa, že fotosyntéza funguje lépe při vyšších ozářenostech, není správná. To se ví už dost dlouho, zájemcům doporučuji pátrat po pojmech fotoinhibice (photoinhibition) nebo polední deprese fotosyntézy (midday depression of photosynthesis). V krátkosti řečeno, pokud rostlina zachytí více energie, než je schopna účinně zpracovat následnými procesy, molekuly chlorofylu zůstávají v excitovaném stavu déle, než je zdrávo, a roste podíl nežádoucích reakcí vedoucích k poškození fotosyntetického aparátu (a tedy snížení celkové účinnosti fotosyntézy). Toto poškození musí rostlina opravit, a to trvá delší dobu a stojí nějakou energii.
07.05.09, 15:50 mity
Ad "Že by zatažená obloha či mlhy zvyšovaly sklizeň?"
Myslím, že se dá snadno nahlédnout, že toho znečištění musí být pod jistou prahovou úroveň. Od nějaké kritické hodnoty začne efektivnost fotosyntézy opět klesat : při velkém znečištění prostě dopadne na povrch příliš málo světla, a i kdyby pak rostlina dokázala nakrásně zužitkovat všechny fotony dopadající na její listy, tak to prostě bude pořád málo.
Totéž jistě platí i pro tu oblačnost.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.