Student World

Prakticky všechny domácí i zahraniční webové servery, které mají vědecké rubriky, přinesly v uplynulých dnech informace o objevu „měst“ v oblasti, kde je dnes amazonský prales. (v češtině jako obvykle solidní text Lidové noviny)
Spíše než o města šlo o velké, zčásti opevněné zemědělské vesnice propojené cestami, i tak je ale objev z několika důvodů zajímavý. K nálezům došlo v oblasti horního toku řeky Xingú, což je dost daleko na východ od bolivijských hranic. Nejde o žádnou pralesní oblast těsně v sousedství říše Inků, kde se zbytky měst již objevit povedlo. Zdejší kultura nejspíš vznikla jako výsledek místního vývoje.
Viz např.
Ruiny z amazonského pralesa

V oblasti vlastní Amazonie žili podle současných představ předkolumbovští Indiáni na úrovni neolitu, ovšem s přesouváním polí i vesnic cca každé 3 roky. Současné nálezy (když nic jiného) ukazují na existenci stálého osídlení. Kromě polí vzniklých vyklučením pralesa změnili tehdejší obyvatelé krajinu i umělými rybníky, v nichž chovali ryby. K dalším vodním dílům patřily příkopy zřejmě s obrannou funkcí.
Předpokládá se, že místní kultura se začala rozvíjet někdy v 1. tisíciletí n. l. a zanikla krátce po příchodu Evropanů do Nového světa.

Poznámky:
– Některé zdroje interpretují zánik místní kultury jako výsledek činnosti Evropanů. Nezdá se ale, že by šlo o nějaký přímý vojenský konflikt. Nakonec oblast pralesa byla odlehlá, pro Evropany neznámá, o expanzi Evropanů do této oblasti v době krátce pokolumbovské nemáme žádné informace. Co naopak působí rozumně, je představa, že k zániku místní kultury došlo v důsledku z Evropy zavlečených epidemií (které mohly husté osídlení zdecimovat důkladně). Vyspělá kultura v oblasti Mississippi také zanikla i bez přímého kontaktu s Evropany a i v říši Inků předcházely první epidemie vlastnímu příchodu Španělů. Možné ale samozřejmě je i to, že příčiny zániku místní kultury byly jiné.
– Opakovaně lze uvést, že Amazonie není žádná panenská divočina, mnohá místa zarostla pralesem nedávno a dříve byla zemědělsky využívána. Proto představa, že by kácení pralesa vedlo k rozsáhlému vymírání, není přesvědčivá – místní organismy rozhodně vystačily i s menší plochou pralesa (např. v poslední době ledové apod.). To neznamená, že odlesňování nemůže mít jiné negativní důsledky, nicméně zrovna deštné pralesy jím nijak zvlášť postižené nejsou.

Viz také:
Ochrana pralesů ubírá prostředky potřebnější jinde
V Amazonii preferují logaritmické stupnice

autor Pavel Houser