Chov zvířat, která necítí bolest

Biologie |

Zboží s nálepkou „free“ je módou – potraviny bez pesticidů, prací prášky bez fosfátů, sója bez GMO, maso bez hormonů... Myšlenka pain-free zvířat, tedy takových, které necítí bolest, působí ovšem i tak docela rozumně.




Adam Shriver z Washington University v St. Louis uvedl, že současný pokrok v genetice a neurovědách by vytvoření chovných zvířat, která necítí bolest, již umožňoval. Mezi námi žijí lidé, kteří bolest necítí (viz článek Jak dopadají lidé, kteří necítí bolest?) a vytvořit tuto situaci uměle by v principu jistě šlo. Shriver provokativně tvrdí, že je to eticky nejpřijatelnější cesta.

Například myši, kterým chybí gen Nav1.7, jsou méně citlivé na řadu nepříjemných vnějších vlivů (teplota apod.). Rovněž u lidí se podařilo identifikovat řadu genů, které s vnímáním bolesti souvisejí – některé např. nenarušují „pociťování“ tělesného stavu, ale bez doprovodných negativních vjemů; lidé na morfiu dejme tomu bolest nějak vnímají, aniž jim to však subjektivně tolik vadí. Je zde tedy celkem široká škála možností, na co se přesně zaměřit. U hospodářských zvířat by šlo těžko provádět u každého z nich operaci mozku (s bolestí podle všeho souvisí uspořádání neuronů v oblasti ACC – anterior cingulate cortex) a bylo by i problematické je dávkovat anestetiky – ideální cestou by tedy byla genetická modifikace.

 

Zdroj: New Scientist

 

Poznámky:

– Otázkou samozřejmě zůstává, jak by to fungovalo v praxi. Lze předpokládat, že maso tohoto typu by bylo dražší. (To je jistě i ze všemožných biochovů apod. – ovšem ani praseti pobíhajícímu po louce téměř jistě nebude závěrečná exekuce příjemná.)

– Možná časem dojde ke vzniku ještě elegantnější metody, pěstování masa. Třeba pouze svalové tkáně bez nervové soustavy. Tam samozřejmě jakákoliv bolest bude vyloučena už z principu. (Viz také: Syntetické potraviny a kompaktní města) Tento způsob podpořil např. známý bioteik Peter Singer z Princeton University.

– Samozřejmě, že některým lidem se nepůjde ale zavděčit ani takovou technologií. Ba naopak, geneticky upravená zvířata nebo vypěstované maso bude nejspíš odmítáno jako „umělé“, „nepřirozené“ apod.

– Dejme tomu, že necítíme bolest v noze, když si ji přesedíme. Bolest nás samozřejmě chrání před poškozením – to je její evoluční smysl. Nepoškozovala by se i bolest necítící hospodářská zvířata? Jak by se chovala? Elektrický ohradník je jen banalita… Možné varianta: vnímání bolesti v okamžiku způsobení, ale nikoliv její přetrvávání (jemné rozdíly: Střípky o bolesti a utrpení).

– Člověka napadá celá řada dalších asociací: Dejme tomu, že by se taková modifikace mohla hodit u záchranářského psa? (Takto vybavené bojové plemeno je naopak jistě představou méně příjemnou, ostatně některá psí plemena již zřejmě mají změněný práh bolesti.)

 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.