Dawkinsova polemika o smyslu utrpení

Richard Dawkins dokazuje, že svět, ve kterém se střídá bez zvláštního vnitřního smyslu štěstí a utrpení, je právě takový, jaký bychom mohli očekávat od Slepého hodináře.

Sdílet

(opět přetištění jednoho staršího článku)

Jakékoliv utrpení můžeme chápat například z hlediska genů trpícího - ty samozřejmě preferují, aby byl živý, a penalizují stav, který vede k smrti. Ale je zde i druhý pohled, proč je v přírodě dosti bolesti. Pokud vosa naklade svá vajíčka do housenky (viz obrázek), úmyslně ji nezabije prostě proto, že pro vyvíjející se vosičky bude lepší, pokud housenka bude sice paralyzovaná, ale ještě nějaký čas živá.
Dawkins tuto polemiku uvádí v souvislosti s názorem jakéhosi kněze, který tvrdil, že právě hrůza nad utrpením je důkazem toho, že žijeme ve světě reálných hodnot, ať už pozitivních či negativních.
Podle Dawkinse právě naopak: "ve světe genetických replikací bude mnoho lidí trpět, jiní lidé budou šťastní a nenajdete v tom ani pravidelnost, ani příčinu, ani žádnou spravedlnost." Replikátory se o nic z toho nezajímají, nic nevědí - prostě jen existují.

(Zdroj: Richard Dawkins: Řeka z ráje, Archa, Bratislava, 1996)

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Tagy

Dawkins

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

21.07.09, 01:43 pavelhouser

ano

Vixlajvantuv komentar by byl hezky lakonickym shrnutim evolucni biologie/psychologie, snad az na to, ze nakonec chcipnou vsichni, at uz radi nebo neradi, no a zajmem genu tedy ani neni to, by jejich nositel nechcipl, to v konecnem dusledku stejne nejde, ale spise aby se (je) predtim stihl maximalne pomnozit.

20.07.09, 22:03 Petr

Co dodat?

Tehdy jsme se viděli naposledy. Harold Urey (v té době mu bylo téměř 86 let) se už nemohl normálně pohybovat a jeho hlas také nebyl tak jasný jako dřív. Jedna část našeho rozhovoru mne však hluboce dojala, to když se mne Harold náhle zeptal: „Zdeňku, myslíš si, že pro nás bude po smrti existovat nějaký život?“ Otázka mne velmi překvapila, neboť jsem věděl, že dřív Harold pokládal problém života čistě jen za otázku fyzikální chemie a že by se zle obořil na každého, kdo by na to měl nějaký jiný názor. Nevěděl jsem, co si Harold přeje slyšet, tak jsem jen řekl: „Nevím.“ „Já to také nevím,“ odpověděl, „ale jestli nějaký takový život je“-a slabě mi stiskl ruku-„budu tam na tebe čekat.“

Zdeněk Kopal, O hvězdách a lidech.

15.07.09, 22:41 Vixlajvant

Evoluce

Jasně že ten proces není náhodný a slepý, je perfektní. Přežije vždycky ten, kdo rád přežívá, respektive komu dělá radost přežívat, když je to dostatečně na úrovni. Ti, kteří přežívají neradi, neexistují, protože jim nevadilo chcípnout. Ale stejně se vždycky najde někdo, kdo chcípne, i když nerad.

14.07.09, 09:30 asiMarvin

Realita vs. informácia

Ten, kto by chcel vysvetliť zmysel vnemov (akýchkoľvek), musel by vedieť vysvetliť spôsob transformácie fyzična na zodpovedajúcu informáciu - ak je pôžitok prospešný a utrpenie naopak nežiadúce, tak = ČO = tvorí tento rozdiel na informačnej úrovni, ktorú spracúva mozog, či hoci obdoba v úrovni pudu sebazáchovy na úrovni genetického výberu? Je mi jasná sémantika - veci nazývame tak, ako ich vnímame, ale PREČO ich tak vnímame? Slepému hodinárovi by rovnako dobre mohol vyhovovať evolučný výber smerom k utrpeniu, než smerom k pôžitku - predpokladám, že realita je zviazaná s potrebnou energiou na udržanie stavu, ktorá má tendenciu sa minimalizovať.. Ťažko si však predstaviť vyhodnotenie bez znalosti cieľa, alebo aspoň smeru toho "správneho" výberu.. A realita ukazuje, že sa výber nedeje náhodne, skôr naopak - po veľmi namáhavej voľbe - stačí si vziať za príklad vzťahy medzi ľuďmi.. Toho slepého hodinára by som skôr videl v tom, že často je aj tak veľmi náročný výber omylom, ale rozhodne samotný proces výberu nie je náhodný a slepý.. Je ZÁMERNÝ - práve preto, lebo sleduje informačný rozdiel medzi prospechom a stratou.. Samoorganizácia to tiež nevysvetlí - ten inštinkt je totiž v každom jedincovi tvoriacom (nepochybne) ovplyvňujúcu štruktúru, ale pôsobí až druhotne - práve vplyvom jednotlivých snáh jedincov v uzavretom systéme..

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World