Biologie |
Člověk z Flores zhotovoval kamenné nástroje, což u australopitéků není známo. Na druhé straně je tato skutečnost do značné míry arbitrární. Právě výrobu kamenných nástrojů jsme totiž prohlásili za jeden z přelomů oddělujících naše „předlidskými“ předky a rod Homo.
Hobit z Flores už poněkud zevšedněl a opustil titulní stránky novin. Zajímavé ale je, že ve vědecké debatě, která byla tlumočena do češtiny, se objevily pouze dvě varianty: potomek Homo erectus vs. moderní člověk s nějakou poruchou typu mikrocefalie (eventuálně snad cosi na způsob Pygmeje?). První varianta ve vědecké debatě převládla.
Člověk z Flores ale mohl být lecčíms, třeba i australopitékem nebo obdobným raným hominidem. Právě takový závěr se zdá být poměrně pravděpodobný autorům článku uveřejněného v Journal of Human Evolution. Plusy: této hypotézy? Velikost „hobita“ i jeho mozku, oboje hluboko pod normou i z hlediska Homo erectus. Potomek australopitéka, respektive té vývojové linie předcházející zvětšení mozku u našich předků, by do toho scénáře zapadal lépe.
Minusy hypotézy: Člověk z Flores zhotovoval kamenné nástroje, což u australopitéků není známo. Na druhé straně je tato skutečnost do značné míry arbitrární. Právě výrobu kamenných nástrojů jsme prohlásili za jeden z přelomů oddělujících naše „předlidskými“ předky a rod Homo. V Africe často nalézáme kamenné nástroje bez kosterních pozůstatků, takže nevíme, kdo je vyrobil, ovšem jaksi z definice říkáme: to musel být Homo (habilis apod.), ne australopitékus. Přitom vyrábět kamenné nástroje lze naučit i šimpanze bonobo (to je samozřejmě ale také argument velmi nejisté hodnoty, lze to bonoba naučit, ale v přírodě se takto bonobové nechovají).
Druhý protiargument: u australopitéků není známo, že by nějak migrovali z Afriky. To by ještě nebyla tak hrozné (nějaký nález musí být první), ovšem pokud bylo Flores dostupné pouze na lodích, pak musíme přijmout nejen australopitéka vyrábějícího kamenné nástroje, ale i plavidla. To už je poněkud na pováženou… Nicméně i tak, mohlo jít o nějakého raného tvora, třeba z rodu Homo, ale předcházejícího vzniku Homo erectus (třeba po Homo habilis se už objevily podle všeho stopy i v Gruzii). Něco podobného tvrdí rozhovor na Scientific American.
I tak ale celá představa hobita coby australopitéka stojí za zmínku. Alespoň protože ukazuje, že Homo erectus a postižený Homo sapiens nejsou jediné možnosti, čím hobit mohl být. Ba co víc, ze studie dokonce vyplývá, že Homo erectus je jako předpokládaný předek hobita moc nejeví…
Zdroj: Debbie Argue, Denise Donlon, Colin Groves a Richard Wright: Homo floresiensis: Microcephalic, pygmoid, Australopithecus, or Homo? Journal of Human Evolution
Článek vychází ze studia kosterních pozůstatků, detaily jsou pro člověka mimo obor po pravdě řečeno nesrozumitelné, zajímavé je spíše samotné rozšíření debaty. Článek vyšel v roce 2006, není to tedy bezprostřední reakce na nález, která by později byla zavržena.
Komentáře
31.07.2014, 08:30
.... good!...
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.