Student World

Je asi směšné tvrdit, že meteorit člověku chce spadnout na hlavu. Meteorit prostě padá způsobem, který mu přikazují přírodní zákony. Tygr se samozřejmě také nemůže přírodním zákonům vzepřít, nicméně se přesto vnucuje myšlenka, že nás sežrat "chce".

Daniel Dennet je analytickým filosofem, který se zabývá především kognitivními vědami a evoluční biologií. V jeho pojetí jsou jevy a objekty rozděleny podle přítomnosti či nepřítomnosti "intencionality". Podobně bychom mohli hovořit třeba o cíli a příčině, účelnosti či účelovosti.
Účelné či intencionální jsou buď objekty vědomé, nebo objekty, které byly vědomými bytostmi za nějakým účelem vymyšleny (budík apod.). Nicméně tuto vlastnost lze přiznat i živým bytostem. Příslušným kritériem je v tomto případě replikace a působení přírodního výběru.
Účelnost je totiž právě důsledkem přírodního výběru. Přežily systémy, které se chovaly, "jakoby" měly zájem o vlastní přežití – bez ohledu na to, že si ničeho podobného nebyly vědomé.
Proto náš podvědomý pocit, že nás tygr opravdu chce sežrat, není pod tímto úhlem pohledu pro vědu nepřípustná antropomorfizace. On nás sežrat skutečně chce, byť si toho možná není tak docela vědom (navíc si toho tygr už možná do značné míry i vědom je, ale to by bylo o něčem jiném). Živé organismy je prostě smysluplnější popisovat podle jejich úmyslů než jenom jako důsledek platnosti fyzikálních zákonů ve složitých systémech.

Cíl samozřejmě ještě neznamená, že musí být také naplněn, respektive že musí být naplňován těmi nejúčinnějšími možnými prostředky. Budík se může porouchat, tygrovi nemusí jeho útok vyjít. Nicméně budík i tygr se "ze svého pohledu" shodně snaží zvolit tu nejlepší možnou strategii ke splnění vytyčených cílů, buzení člověka či jeho sežrání.

(Zdroj: Daniel C. Dennett: Druhy myslí k pochopení vědomí, Archa, Bratislava, 1997)

autor Pavel Houser