Jak testovat darwinismus?

Biologie | 27.11.09

Karl Popper, tedy jeden z filozofů vědě velmi příznivě nakloněných, tvrdí, že darwinismus není vědecká teorie, ale spíše metafyzický výzkumný program. Co Poppera vede k tomuto názoru a jak ho přesně myslí?

Jak testovat darwinismus?



***pravidelné páteční přetištění staršího článku


Popper především nezamýšlel kritizovat darwinismus z pozic kreacionismu. Hájil Darwina i vzhledem lamarkismu. Pozemská biologická evoluce pro něho byla faktem. Za metafyzickou pokládal ale myšlenku přírodního výběru. Podle Poppera z ní totiž neplynou žádné testovatelné hypotézy.
Přírodní výběr je podle Poppera spíše výsledkem logické úvahy než nějaké testovatelné teorie. Pokud se atomy nějakých prvků rychle rozpadají, zatímco jiné jsou stabilní, je jasné, že se přednostně budeme setkávat s druhou kategorií. Totéž pak platí i pro živé organismy (viz častou diskutovaná jistá tautologičnost pojmu "fitness"). Je nepředstavitelné, že by to mohlo být jinak. Proto se darwinismu konec konců dostalo takového přijetí - pravdivý být "musí". Díky tomu ale představa přírodního výběru není testovatelná ani falzifikovatelná, což znamená, že nemá statut vědecké teorie. Darwinismus je pravdivý podobně jako logická formulka.
Popper uvažuje následujícím způsobem. Řekněme, že na počátku života máme jedinou živou entitu, posléze se na světě objeví mnohem širší paleta organismů. Přírodní výběr a mutace podle darwinismu postupně vedou evoluci k větší diverzitě, nicméně kdybychom někde ve vesmíru našli planetární systém 5 organismů, myšlenkou přírodního výběru by to stále neotřáslo. Řekli bychom: Jiné organismy nevznikly a nebo vyhynuly. Stejně bychom komentovali i objev systému tvořeného jedním jediným druhem.
Pokud navíc definujeme, že mutace jsou principiálně náhodné, ke sporu se nemůžeme dostat - ať narazíme kdekoliv ve vesmíru na jakýkoliv živý systém, s myšlenkou přírodního výběru to neotřese. Některé mutace se prostě vyskytly a některé ne. Vývoj podle Poppera nelze předvídat (poznámka: To je diskutabilní model, Popper ovšem patřil k ostrým kritikům determinismu a historicismu).
To, že darwinismus sám o sobě je metafyzickým výzkumným programem, však podle Poppera neznamená, že by testovatelné hypotézy nešlo tvořit v jeho rámci.

Zdroj: Karl Popper: Věčné hledání, Prostor, Praha, 1995

Poznámka: Popper sám své názory v tomto ohledu revidoval a názory na "metafyzičnost darwinismu" později zmírnil.
I přes náhodnost mutací je však podle mého názoru nějaké testování přece jen možné. Například můžete předvídat, že na chladné planetě budou převládat tmavě zbarvené organismy oproti planetě přehřáté. Nebo: V chladných oblastech jsou obdobné druhy relativně větší než v tropech. Tím samozřejmě testujeme adaptaci na neživé prostředí, ne na jiné živé organismy, tam je to komplikovanější.
Pokud bychom získali dostatečně velký soubor dat, mohli bychom přijít s podobnou hypotézou a testovat ji (vlastně tím testujeme přírodní výběr/adaptace). Mutace jsou náhodné, ale předpokládáme, že ve velkých souborech se vše v průměru "vyrovná". Samozřejmě si však těžko představit, že by se tímto způsobem podařilo darwinismus falzifikovat... Zřejmě bychom našli nějaké zdůvodnění, proč se "to stalo tak a ne jinak". Což by potvrdilo Popperovu myšlenku, že testovatelné jsou až aplikace darwinismu, ne on sám jako takový.
Pokud je však Země jediné známé místo, kde vznikl život, potom je ovšem problematická testovatelnost čehokoliv... (snad lze předvídat nález určité fosílie, ovšem pravděpodobnost, že se nám právě ona zachovala a bude objevena, je opět velmi malá; nebo lze předvídat, že nějaká fosílie by neměla být?).








Komentáře

29.11.09, 11:11 solium

Problem

je, ze v realnom zivote su mutacie z drtivej vacsiny potlacane ( predacia ) a pokial aj preziju, musia to byt dominantneho zalozenia, inak ich rozsirenie je prakticky nemozne...a aspon co z empirie vieme, su ( napr. sfarbenie u vtakov ) velmi vzacne, prevladaju recesivne, resp. rec. viazane na pohlavie. Pri vzniku druhov, resp. ich predclanku, subspecii zjavne existuju ine vplyvy na organizmy veduce k ich zmenam ...ake, to zjavne mozeme iba tusit...( nepozneme mechanizmus vplyvov prostredia na zmeny, napr. ci uz morfologickeho, fyzilogicke chrakteru...).
Samotne selekcia ( akakolvek ) je tlakom na organizmy v kazdom pripade, ale nie je skor cinitelom, ktory samotny druh ako taky skor iba stabilizuje ( predacia odlisnych jedincov = mutacnych; cinitel ako vichrica eliminuje nad i pospriemerne okridlenych jedincov atd...) ? Vyber teda ako taky zjavne nie je konstrukterom noveho.

29.11.09, 11:03 pavelhouser

selekce

myslite, ze byste tak rozlisil prirodni vyber od jinych typu selekce (tridenim apod.)? protoze kdyz se vymira a nevymrou vsichni, nejaka selekce tam bude tak jako tak, ze. (mozna je tady trochu terminologicka nejasnost: nekdy se prirodni vyber a selekce pouzivaji jako synonyma, jindy je prirodni vyber chapan jako jeden specialni typ selekce?)

29.11.09, 08:26 logout

Testovani

Neslo by hypotezu prirodniho vyberu testovat pomoci simulace? Jak zminoval Buchanan ve sve knize Vseobecny princip, mozna ze se system s prirodnim vyberem ustavuje do kritickeho stavu ve kterem vznikaji extinkce s urcitym rozdelenim. Kdezto system zalozeny na jine hypoteze treba tyto vlastnosti nema...

27.11.09, 22:50 Petr

Konec přírodního výběru

To co předváděl hauptsturmführer "dr." Mengele je podle mého názoru konec přírodního výběru. Jeho odporné selekce, modroocí blonďáci, degenerované ukázky židovské rasy... To je Darwinův konec, konec všeho.
Petr Mareš

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.