Katastrofa v permu zničila i lesy
Biologie | 02.12.09
Na konci permu před zhruba 250 miliony lety došlo zřejmě k dosud největšímu vymírání, kdy zmizelo více než 90 % živočišných druhů. Dosud se vesměs předpokládalo, že tehdejší lesy ale katastrofě více-méně unikly...
Sdílet
Podle starších názorů se katastrofa týkala spíše jen živočišných druhů v moři (zde se podíl vymřelých druhů odhaduje dokonce až na 95 %) i na souši. Asi ne.
Vědci se pustili do průzkumu, jak se tehdy dařilo houbám Reduviasporonites - původně nebylo jasné, zda jde o řasy nebo houby, ale současné analýzy založené na analýze složení doprovodného fosilizovaného obsahu vedou k závěru, že jde o vymřelou skupiny hub živících se na dřevě mrtvých stromů.
Analýza zbytků z tehdejší doby ukazuje, že došlo k masivnímu nárůstu populace Reduviasporonites – což podle všeho koresponduje s výraznou destrukcí lesů na konci permu.
Profesor Mark Sephton z Department of Earth Science and Engineering na londýnské Imperial College, jeden z autorů celé studie, se domnívá, že masivní sopečné výbuchy (k erupcím docházelo především na Sibiři, tehdy ještě existoval jediný kontinent Pangea) narušily ozonovou vrstvu a způsobily i kyselé deště, které vedly k destrukci permských lesů. Tehdejší kolaps byl tedy možná ještě větší, než se dosud předpokládalo.
Podrobněji na toto téma: Velká vymírání (3): Perm
Zdroj: ScienceDaily
Obrázek: pouze ilustrační, Obrázek: Utro v sosnovom lesu, autoři: Schischkin, Iwan Iwanowitsch, Savitsky, Konstantin, 1886, publikováno na Wikipedia, výřez
Další články z rubriky
Související články
Nahrává se..
Videa
Chobotnice mění průhlednost stejně rychle jako displej Amazon Kindle
Maskování chobotnice se svou rychlostí vyrovná...
Komentáře
16.12.09, 22:25 Santner
Logičtější vysvětlení
Problém je v logice interpretace naměřených výsledků. Pokud vědci zjistili, že vymřelo 90 % živočichů, musíme nejdříve zaznamenat do rovnice to, že jaksi ubylo i 90 % strávníků, kteří před vyhynutím lesy ožírali (nebo jim zabraňovali vzniknout). Je proto logické, že les začal bujet i na místech, kde se předtím nevyskytoval. Množství dřevní hmoty expandovalo až k novému maximu. To uvítaly houby Reduviasporonites a rozmnožili se rovněž k novému maximu. Dnes se to v mikroskopu jeví jako zvýšená koncentrace výtrusů, ale ne po zničení lesa, ale po jeho obrovské expanzi. Na časové ose se nemůže dát přečíst nic přesnějšího, než miliony let. Za tu dobu mohla být zalesněná celá planeta. Těmto vědcům bych poradil: zajděte se někdy podívat na horskou louku, kde se po staletí pásly ovce a pak pasení ustalo. Do deseti let je to mladý lesík, do sta let mohutný prales se spoustou tlejícího dřeva a výkrmna pro houby Reduviasporonites.
05.12.09, 09:39 sluka
pohyb kontinentů
To všechno je mi známo, ale když si odmyslíme všechna geologická dogmata, tak jaký byl prapůvodní důvod pro rozdělení původně celistvé pevninské kůry (na základě hustoty musely křemičitany zůstat na povrchu celé původní koule). Proč se oceánské dno roztahuje, co je příčinou z toho vyplývajícího zvětšování průměru Země? Proč se dají pevninské desky poskládat k sobě na menší kouli? Proč k těm vyjmenovaným událostem přišlo ZHRUBA ve stejné době?
04.12.09, 15:32 scifik
pohyb kontinentů
Pohyb kontinentů je starší než 250M , zazanamenán už od asi 500 mil.let. Srážka se Zemí nastala asi před 4,3 mld let, vznikla současná Země a Měsíc. Pevniny nejsou jakoby na menší proto, že byla dříve Země menší. Oceánské dno se stále roztahuje, řádově několik cm až asi 14 cm/ 100 let. To vede ke zvedání pevniny. Křemičitany jsou ve vodě prakticky nerozpustné, čili pevnina trčí nad úrovní oceánu, i když oeán rovnoměrně rozložený by měl vrstvu 2 km kolem celé Země. Prvotní příčina "malé" pevniny je v tom, že je hodně vody, pevninské desky mají menší husrtotu a plavou na magnatu, který je hustší ( bazalt).
02.12.09, 09:35 sluka
-250 M let
1. Velké vymírání
2. Rozdělení Pangey, vznik pevninských desek. Pangea se dá přibližně vyskládat z existujících pevninských desek, ale na kouli s o 1/3 menším průměrem.
3. Obrovské výlevy lávy
4. Gigantický krátek po impaktu v Antarktidě
5. Nejstarší oceánské dno v Pacifiku má cca -220 M let
Nejsem geolog, ale není to trochu moc shod najednou? Co tak impakt menší planetou??? po kterém se průměr Země zvětšil o tu jednu třetinu, Pangea se rozlámala na desky (jednoduše vlyvem změny zakřivení podloží), odkryla se zemská kůra a vznikly oceány, atd., atd.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.