Opice mohou mít jazyk se složitou syntaxí

Biologie |

Kočkodan Campbellův (Cercopithecus campbelli campbelli), kterého vědci sledovali na Pobřeží slonoviny, se dorozumívá složitějším způsobem, než bychom čekali. Jeho „jazyk“ obsahuje prvky syntaxe.




Viz také: Psí štěkot má gramatiku i syntax

Opice žijí v přírodě v menších skupinách okolo 10 jedinců (včetně potomků). Sice vydávají pouze šest základních zvuků, ty však kombinují do složitějších sekvencí. Vědci mj. sledovali, jak kočkodani reagují na přítomnost predátora (orel, levhart…). Aby získali více dat, v experimentu si různě pomáhali pomocí maket a pouštěných záznamů např. leopardího vrčení.

Zajímavé je, že podle vědců se od sebe značně lišil jazyk samců a samic. U samců se 6 základních zvuků označuje jako Boom, Krak, Hok, Hok-oo, Krak-oo, Wak-oo. Jen zřídka se vydávají samostatně. „Věta“ má obvykle kolem 25 zvuků 1-4 různých typů. Tyto sekvence nejsou jen nějaké gesto dominance nebo obecný varovný pokřik, ale nesou i význam. Výzkumníci tvrdí, že konkrétní sekvencí kočkodani předávají informaci o druhu predátora, o tom, jak byl zaznamenán (zda ho opice slyšela nebo viděla), ale dokáží takto popsat i jiný typ nebezpečí (padající strom). Některé „věty“ popisují sociální interakce, například výzvu ke shromáždění skupiny před jejím přesunem nebo upozorňují na setkání s jinou skupinou na hranicích mezi dvěma teritorii.

Opice mohou k zaslechnuté zprávě přidávat další zvuky, a tak ji upřesňovat. Taktéž mohou zvuky dvou zpráv zkrátit a zkombinovat do zprávy třetí, která by měla nést kombinovaný význam. Koncovka oo (viz „slovníček“ výše) zvyšuje počet možných základních zvuků a tím rozšiřuje možnosti sdělení, snad by mohlo jít i o zárodek nějaké gramatiky.

Kočkodani žijí v prostředí plném stromů, tedy s omezenou viditelností. Musejí proto komunikovat akusticky. Jejich „přirozené“ hlasové schopnosti ovšem neumožňují vytvářet takovou variabilut zvuků, jako dokáží třeba zpěvní ptáci nebo kytovci, takže bylo třeba vyvinout složitější systém.

Vědci z Ethologie Animale et Humaine research group (CNRS / Université de Rennes) se na základě dvouletého zkoumání těchto opic domnívají, že se jedná o zatím vůbec nejpropracovanější systém syntaxe mimo lidský jazyk. Možná by nám systém kočkodanů mohl nějak pomoci i při úvahách o evoluci lidského jazyka.

 

Zdroj: ScienceDaily

 

Poznámka: Používají různé skupiny kočkodanů v této oblasti jazyk různě a arbitrárně? Nejspíš ano, jinak by to nebyl jazyk/kultura…

Obrázek: Kočkodan z Darwinovy knihy O původu člověka, vydání z roku 1872, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain, výřez

 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.