S mírumilovností bonobů to nebude tak horké

Biologie |

Šimpanzi bonobo jsou mnohdy pokládáni za ztělesnění ctností téměř andělských. Nebojují spolu o místo v sociální hierarchii, mají být de facto vegetariány, konflikty řeší nejspíš sexem. Jenže opice nebo antilopy sežrané zaživa to vidí jinak...




Šimpanzi bonobo jsou mnohdy pokládáni za ztělesnění ctností téměř andělských. Nebojují spolu o místo v sociální hierarchii, mají být de facto vegetariány, konflikty řeší nejspíš sexem – ostatně sloveso „to bonobo“ používají anglicky mluvící zoologové ve významu „sexovat“. Hippies nadšeně tleskají. Někteří evoluční biologové a antropologové zase spekulují, jak by mohla vypadat civilizace, kdyby inteligentní druh vznikl ze šimpanze bonobo.
Jenže chyba lávky; bonobové nejsou žádní mírumilovní vegetariáni. Ukázalo se, že loví opice podobně jako „klasičtí“ šimpanzi (vlastně je s podivem, že se to zjistilo až nyní). Odhalil to ekolog Gottfried Hohmann z Ústavu Maxe Planka v Lipsku. Pozoroval, že bonobové se mnohdy opice ani neobtěžovali zabít, jakmile je chytili, začali je požírat zaživa. Sice se živí hlavně rostlinnou stravou, to ale i klasičtí šimpanzi (a nakonec ani u většiny lidí maso v jídelníčku nedominuje); kromě opic bylo zjištěno, že bonobové loví i antilopy, rovněž značně brutálně. Zatímco v případě antilop byl lov většinou záležitostí jediného bonoba, opice chytají jejich skupinky (samci i samice společně). O maso se dělili.
Odhaduje se, že evoluční větev „pravých šimpanzů“ a bonobů se rozdělila asi před milionem let. Bonobové jsou pokládáni za pozdní specializaci, mj. i se změnou společenské struktury skupiny; společný předek člověka a šimpanze byl nejspíš podobný současnému pravému šimpanzi.

Nejspíš by z toho šel udělat závěr, že lov kořisti a vnitrodruhová/skupinová agresivita jsou dvě různé věci. Upozorňoval na to již Konrad Lorenz – pes lovící zajíce a pes bojující s jiným psem vnímají obě záležitosti zjevně zcela jinak. Existují i agresivní býložravci (samci býků, bizonů…). Mírumilovnost bonobů v rámci skupiny stávající výzkum nezpochybňuje.
Viz také: Lov kořisti není agresí

Objev je pokládán za velmi významný; v tomto smyslu se vyjádřil např. primatolog Frans de Waal (od něhož vyšla v češtině kniha Dobráci od přírody). To, že bonobové při lovu opic spolupracují a o maso se dělí, bychom mohli pokládat za více-méně lidské chování. Bonobové nám tedy nakonec mohou být blíže, než jsme si mysleli.

Zdroj: New Scientist

Viz také:
Šimpanzí kresby diagnostikovány jako výtvor psychotika
Šimpanzi se schovávají v jeskyních








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.