mobilní verze | Businessworld | CFOworld | Computerworld | GameStar | HD World | ChannelWorld | PC World | SecurityWorld
Biologie | 19.03.10
Větrný mlýn využívá pro svoji činnost větru - jinak řečeno získává energii z nějakého gradientu. Jak takový větrný mlýn pozná, jak natočit lopatky? Ukáže mu to korouhvička sledující směr vzdušného proudění. Stuart Kauffman se pak přímo domnívá, že živé organismy jsou takovými korouhvičkami.
***pravidelné páteční "přetištění" staršího článku
Kauffman používá pro živé organismy pojmy jako autonomní agent. Nebojí se přirovnat je současně k tepelným strojům, tj. definuje je přímo schopností uskutečnit úplný Carnottův cyklus. V tomto ohledu nám z říše života asi vypadnou viry, ale bez problémů sem budeme moci zařadit v budoucnu konstruované systémy umělé.
Živé organismy neustále provádějí "měření", kterým se snaží zjistit drobné nerovnováhy v okolním prostředí a pak je využít. I přes strojové metafory je Kauffman chápe jako systémy o sebe pečující a nadané "vůlí". Bakterie není vlečena koncentračním gradientem glukózy, ona ho sama aktivně hledá a usiluje o večeři. Ostatně i stroje pracují "účelně", jediný rozdíl je v tom, že ten účel nevyplývá z nich samých, ale byl dopředu stanoven konstruktérem. Život je stroj, který je ale přitom sám sobě konstruktérem.
Autonomní agenti nejenom stále dokonaleji odhalují gradienty a využívají z toho plynoucí energie, ale sami se také snaží další gradienty budovat. Organismy jsou podle Kauffmana přímo zodpovědné za neustálé rozrůzňování, expanzi biosféry. Čím složitější je systém a čím je dále od termodynamické rovnováhy, tím snadnější je nacházet další gradienty - ty se jaksi "vrší na sebe". Biosféra jako celek proto směřuje ke stále větší složitosti, která má daleko k tepelné smrti zdánlivě vyplývající ze zákona o růstu entropie.
V prostředí v termodynamické rovnováze by totiž ani život nic nepořídil - při neexistenci gradientů v dokonale promíchaných směsích by nebylo z čeho energii získávat.
V jistém ohledu jsme tedy:
- korouhvičkou větrného mlýnu, která se snaží stále dokonaleji odhadovat směr větru
- větrným mlýnem, který se snaží stále dokonaleji přeměňovat energii větru na užitečnou práci
- větrným mlýnem, který prostředí kolem sebe mění tak, aby nenastávalo bezvětří
- větrným mlýnem, který neustále pátrá po dalších gradientech (což třeba zkusit začít využívat příliv, měřit rozdílné koncentrace chemických látek apod.).
- větrným mlýnem, který tyto další gradienty svojí činností sám vytváří.
Zdroj: Stuart Kauffman: Čtvrtý zákon, Paseka 2004
20.03.10, 08:42 Wrunx
jako lecjaké podobné náhledy na tématiku: účelově přibarvené pro dosažení nějakého závěru. Napsat o nějakém systému "čím složitější je" znamená krom jiného věru nelehký úkol definovat složitost. A aniž by to autor řešil, hned na to kupí další úsudek, že "biosféra jako celek proto směřuje ke stále větší složitosti, která má daleko k tepelné smrti zdánlivě vyplývající ze zákona o růstu entropie." což podle mně už směle soupeří s jinými demagogiemi...
|
|
|
|
Sdílet
26.03.10, 01:40 Otaznik
Na druhé straně se nejedná vlastně o nic jiného než jen vypíchnutí
jedné z mnoha vlastností něčeho, aby se dala prozkoumat a popsat aspoň část toho, když se to nedaří popsat v celé složitosti. Ale to není nic nového. Jak budete popisovat "chování peněz"? Jako kousky papírků či kovových koleček (a co když penězi budou lastury?) nebo jako změny čísel na účtech? Jen si položte otázku co jsou to peníze a popište jejich "chování" tak, aby ten popis beze zbytku obsahoval všechny možnosti nebo vlastnosti toho jejich "chování". Nemáte šanci. Musíte se soustředit jen na jednu vlastnost, a pak druhou a postupně je popisovat, abyste podal celý obrázek o tom co jsou to peníze.