Student World

Heiner Rindermann, z Chemnitz University of Technology a James Thompson z University College London porovnali ekonomickou situaci v 90 zemích (včetně relativně odlehlých států typu Nového Zélandu, Kazachstánu nebo Kolumbie) se statistikami s výsledky IQ testů jejich obyvatel. Testy IQ byly doplněny dalšími kritérii, jako je počet patentů nebo počet Nobelových cen (ve vědě) na osobu. Výsledek? Síla ekonomik jednotlivých zemí závisí na inteligenci, a to především na inteligenci těch nejchytřejších 5 %.

Pro každý jeden bod průměrného IQ v zemi nahoru vycházelo HDP cca o 299 dolarů vyšší. Když se vzalo 5 % nejchytřejších, pak 1 bod rozdílu dělal rozdíl v HDP až 468 dolarů.

Interpretace autorů je taková, že pro bohatství (alespoň v současné ekonomice) jsou důležité právě kognitivní schopnosti obyvatel země, nikoliv třeba míra ekonomických svobod.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:

– Jistěže testy IQ lze kritizovat z řady důvodů, ale určitou vypovídací hodnotu přese všechno mají.

– A samozřejmě je poněkud sporné i HDP jako měřítko bohatství (lze zvýšit naděláním státních dluhů).

– Pak také: Chudá země, nedostatečná výživa, výsledkem je nižší IQ. Nicméně to by mělo platit asi jen do určité úrovně (asi ve smyslu, že např. rozdíl v životní úrovni v ČR a v USA by už takový dopad mít neměl).

– Do bohatých zemí se přirozeně stahují elity ze zbytku světa. Takže zase, kde je příčina a kde následek? (Tento vliv by se, podobně jako jiné námitky, dal nějak ošetřit.)

– Jak by vypadalo HDP země s průměrným IQ dejme tomu 150? (Obvykle se uvádí, že pro individuální úspěch se hodí mít IQ alespoň 125, ale dále už je to jedno, respektive korelace dál už není jednoznačná, a to ani u Nobelových cen za vědu.)

autor Pavel Houser