Člověk | 02.10.09
Pavel Tichý se věnuje Anselmovu ontologickému důkazu Boží existence. Vychází mu, že "bytost, nad níž dokonalejší myslet nelze", existuje určitě jako úřad (existence úřadu opravdu patří k jeho dokonalosti, jak předpokládal Anselm), ten však v aktuálním světě nemusí být obsazený.
***pravidelné páteční publikování staršího článku
Z knihy sebraných článků českého logika a filozofa Pavla Tichého se soustředíme spíše na několik zajímavých perliček. Nebudeme se nijak pokoušet o výklad jádra jeho práce, kterým je systém TIL (Transparentní intenzionální logika).
- Pavel Tichý polemizuje s Popperovým principem falzifikovatelnosti, respektive s jeho snahou tento princip nějak formalizovat. Popper vychází z toho, že všechny teorie jsou (alespoň potenciálně) nesprávné, mohou však být nesprávné v různé míře. V průběhu vývoje poznání nahrazujeme tedy mylné teorie teoriemi méně mylnými. Tichý si však povšiml, že Popperův pokus toto intuitivní chápání formalizovat v "logickém jazyce" byl proveden chybně. V Popperových funkcích vycházejí často teorie bližší pravdě jako chybnější. Tichý se sám pokusil podat lepší formální definice této tzv. "verisimilitude".
- V článku Existence a Bůh se Tichý věnuje Anselmovu ontologickému důkazu Boží existence. (Hodně zhruba řečeno: Lze si představit věc takovou, nad kterou si už nelze myslet nic dokonalejšího. K úplné dokonalosti ovšem patří existence. Proto taková bytost - Bůh - nutně existuje.) Podle Tichého řada zdánlivě zničujících argumentů proti tomuto důkazu ve skutečnosti není příliš relevantní. Tichý však přichází s vlastní argumentací, založenou na rozlišení na jednotlivce a "úřady". Francouzský král existuje např. jistě jako "úřad", ale v aktuálním světě je tento právě neobsazený (nebudeme se zde podrobněji zabývat tím, co se v logice přesně myslí, hovoří-li se o "možných světech" a aktuálním světě).
Pravděpodobnost obsazení úřadu je ve skutečnosti tím nižší, čím je tento úřad dokonalejší/vyšší (úřad "nejchudší francouzský vinař" je v aktuálním světě obsazen jistě a nejspíš i ve většině možných světů. Je více lidí, kteří uběhnou stovku pod 20 sekund než těch, kteří ji uběhnou pod 10 s. ). Z toho ale Tichému vychází, že "bytost, nad níž dokonalejší myslet nelze", existuje určitě jako úřad (existence úřadu opravdu patří k jeho dokonalosti, jak předpokládal Anselm), ten však v aktuálním světě nemusí být obsazený (ba moc to ani u takto vysokého a specifického úřadu nejde předpokládat - (božský) "úřad, který zastává, vyžaduje tak mnoho od svých držitelů... je to právě tento fakt, který činí myslitelným - a někteří by dokonce řekli pravděpodobným - že tento úřad je ve skutečnosti neobsazen."). Tichý je nicméně přesvědčen, že Anselmův důkaz existence Boha je přesto důvtipnější než třeba pozdější důkaz Descartův.
- V jednom ze svých esejů se Tichý podivuje nad tím, jak divně se vlastně filozofie vyvíjí. Zatímco přírodní vědy mají jako hlavní rozlišující nástroj experiment, filozofům zbývá jen logická argumentace. Proto by evoluce měla směřovat ke stále logičtějším teoriím. "Praxe filozofie ale nabízí podstatně odlišný obrázek. Prohlédneme-li si podrobně to, co je k vidění, můžeme snadno získat dojem, že působivost filozofické teorie je ve skutečnosti tím větší, čím slabší jsou argumenty, o které se opírá." Tichý např. popisuje absenci koherentní argumentace povýšenou dokonce přímo na autorův záměr ve Wittgensteinových Filosofických zkoumáních. Dále uvádí i to, že teorie, které jsou očividně chybné už v době svého vzniku, se mohou stát dokonce základy celých systémů (zde Tichý zmiňuje Marxe či Fregovu teorii smyslu a významu, na kterou pak zaměří svoji kritiku ve zbytku článku).
Pavel Tichý: O čem mluvíme - vybrané stati k logice a sémantice, Filosofia, Praha, 1996
Nahrává se..
Maskování chobotnice se svou rychlostí vyrovná...
Sdílet
Komentáře
05.10.09, 06:23 lubomir
Metateorie
Popperovu teorii, samozřejmě pouze pokud je vůbec vědecká, falzifikuje právě její falzifikovatelnost: ta totiž znamená, že principiálně můžeme najít vědeckou teorii, která není falzifikovatelná, a pokud toto víme, tak je nám jasné, a to ať už taková teorie byla nebo nebyla skutečně nalezena, že falzifikovatelnost nemůže být obecným kriteriem vědeckosti teorie. Qed.
Umístit kriterium vědeckosti teorií do oblasti metateorií, to je ten cimrmanovský krok stranou, který já vlastne ve svém předchozím diskusním příspěvku ze žertu rovněž navrhuji. Pokud bychom to ale chtěli brát vážně, tak zase vzniká citelný nedostatek kriteria vědeckosti metateorií. Chceme-li ho vytvořit z Popperova kriteria vědeckosti teorií pouhou záměnou slova teorie za slovo metateorie, musíme ho kromě toho také z v předchozí diskusi uvedených logických důvodů situovat nikoliv do oblasti metateorií, ale až do oblasti metametateorií (obecněji do oblasti teorií se sudým počtem předpon meta). Kdybychom ho naopak chtěli umístit do oblasti metateorií (obecněji teorií s lichým počtem předpon meta), tak by muselo znít: "Kriteriem vědeckosti metateorií je jejich nefalzifikovatelnost". Tím sice máme logicky vyhráno, ale těžko zabráníme prohlášení i ostatních popperovsky nevědeckých teorií za popperovsky vědecké metateorie. Komu to poslouží?
04.10.09, 19:36 Petr
Bůh
Kdysi před 13 lety jsem měl takovou pošetilou debatu s Jiřím Grygarem. Na otázku, jestli je Popperova teorie falzifikovatelna mi pan Grygar tenkrát odpověděl: "Ano, je falzifikovatelna, ale nikdo ji doposud nefalzifikoval." Musím se přiznat, že tomu dodnes nerozumím.
Co se týká Boha, ten je tak mocný, že když chce, tak přestane existovat.
Pozdravy, Petr Mareš :-)
04.10.09, 14:32 pavelhouser
asi
asi by se (mozna je to trochu "vytacka") dalo rict, ze falzifikace plati hlavne pro (prirodo)vedecke teorie. popperuv pristup sam o sobe takova teorie neni, je to "metateorie", metodologicky pristup nebo jak to nazvat.
04.10.09, 04:50 lubomir
Omyl
2. Je hlubší omyl ...
Odpověď podstatně závisí, jak správně uvádí pan Vixlajvant, na názvosloví a také na tom, kdo onu obtížnost posuzuje. V jeho názvosloví pak plyne, že čím větší moula, tím méně závažných omylů se dopouští, což má jistě široké využití např. při volbách, výběrových řízeních na vedoucí funkce, atd. a také to přirozeně vysvětluje úspěšnost hloupého Honzy. Z Popperovy teorie, pak dostávám i definici pravdy jakožto nejzávažnějšího možného omylu, což rovněž dobře rezonuje s jednou proslulou rabínskou moudrostí. :)
04.10.09, 03:49 lubomir
Falzifikace
1. Je falzifikovatelnost falzifikovatelná?
To co uvádí pan Pavel Houser, je jistě přijatelné. Ale zkuste aplikovat obě možné odpovědi na mou otázku přímo na Popperovu teorii. Mně alespoň vychází, že je podle sebe samé buď nevědecká nebo sice vědecká, ale vyvrácená. Měla by se možná proto ještě trošku vylepšit. Navrhuji např.: "Kriteriem vědeckosti každé teorie, ovšem s výjimkou této, je její falzifikovatelnost". :) :) :) :) :) :)
03.10.09, 10:32 Vixlajvant
Omyl
2. je hlubší omyl...
To záleží na terminologii. Já bych řekl, že "hlubší" je ten, který se dá snadněji odhalit, ten druhý může být třeba "závažnější". Kdo dělá hlubší omyly, bude asi větší moula, u těch druhých to asi bude naopak.
Já vidím podobný problém v tom důkazu: existující úřady jsou "dokonalejší" než neexistující?
Co to jsou neexistující úřady?
Neexistuje třeba každý úřad i bez důkazu?
Existuje nejvyšší úřad? Např. nejvyšší přirozené číslo neexistuje...
02.10.09, 22:51 pavelhouser
falzifikace
1. je falzifikovatelnost falzifikovatelná?
no, urcite se nehodi jako pristup k nekterym problemum. treba teorie/tvrzeni "zitra rano se probudim" nebo "existuje zivot po smrti" asi falzifikovatelna nejsou, pouze verifikovatelna.
v tomto smyslu asi falzifikovatelnost falzifikovatelna je - ba snad by se dokonce i dalo rict, ze byla, alespon pro tyto pripady, falzifikovana :-)
02.10.09, 21:26 lubomir
Mám s tím dva problémy:
1. je falzifikovatelnost falzifikovatelná?
2. je hlubší omyl ten, který se dá snadněji odhalit, nebo ten který se dá odhalit obtížněji?
Vždycky dojdu ke sporu. Poradí mi někdo? lubomir
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.