Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Huntigtonova chorea vede ve středním věku nejprve k demenci a posléze ke smrti. Choroba přitom nevznikla klasickou mutací, ale jako problém s kopírováním DNA. Určité sekvence DNA kódující protein huntigtin bývají při kopírování zdvojeny (Pollack přirovnává celý proces ke koktavosti). Čím více zdvojení, tím méně je takto kódovaný huntigtin funkční – protein hraje přitom roli ve fungování mozkových buněk.
Lidé, kteří zdědili lehce „zakoktaný“ gen kódující huntingtin jsou sami téměř bez příznaků, ale předávají tuto variantu dál (eventuálně mezitím dojde k dalšímu prodloužení opakujících se sekvencí).
Zajímavé je, že opakování v genu kódujícím huntigtin má ze všech primátů údajně pouze člověk. Pollack z toho vyvozuje, že původní lehké zdvojení by z druhé strany mohlo mít nějaký vztah k výjimečným lidským mentálním schopnostem.
Protože Huntingtonova chorea se projevuje ve středním věku (nemoc je dominantní, propukne, i pokud je druhá varianta genu relativně v pořádku), přírodní výběr ji těžko může vymýtit. No a protože v čase „koktavost“ příslušného genu podle Pollacka neustále vzroste, závěr je jediný – stále více lidí bude trpět demencí už ve středním věku.

Zdroj: Robert Pollack: Chybějící okamžik, Mladá fronta, Praha, 2003
Poznámka: Knihu jako celek osobně však nemohu doporučit.
Poznámka 2: Divím se, že tento příklad nebyl ještě použit jako argument v debatách o eugenice.

autor Pavel Houser