Jaké věty přirozeného jazyka jsou výroky?

Výrok, ať už ve formálně-logickém, nebo v přirozeném jazyce, je taková věta, které lze alespoň v principu přiřadit pravdivostní hodnotu. Jenže ani tak není zrovna jednoduché rozhodnout, jaká věta je výrokem.

Sdílet

V této souvislosti se operuje např. s koncepcí možných světů (v nichž právě mohou být věty pravdivé či nepravdivé, i když v našem světě to rozhodnout nelze).

Autoři uvádějí např. následující příklady vět:

Miloš Zeman je papež

Miloš Zeman je lesnatý

Miloš Zeman nemá součet úhlů větší než 240 stupňů

Miloš Zeman je skrttxt

Zeman před je Miloš bude byl

První věta je určitě výrok, je nepravdivá v našem světě (a možná pravdivá v některém z možných světů, ale to už je jedno).

Druhá a třetí věta na pohled nedávají smysl, „nejsou to věty češtiny“, takže o jejich pravdivosti či nepravdivosti není možné hovořit. Nicméně problém lze rozebírat dále.

Dejme tomu, že časem se změní čeština a význam slova lesnatý se posune. Nebo dejme tomu, že v nějakém možném světě už takto posunutý význam je a věta není nesmyslná. Tento argument ovšem celkově neobstojí, protože dotaženo ad absurdum, pak by se mohl posunout význam jakéhokoliv slova či i nesmyslného shluku hlásek. Tudíž, aby rozlišení na výroky a ne-výroky mělo vůbec smysl, musíme předpokládat, že čeština je vždy právě ten jazyk, jaký známe. Tím jsme se vypořádali se 4. a 5. větou, ve 4. je nesmyslné slovo, 5. není poskládána dle pravidel české gramatiky (takže vlastně nejde ani o věty).

Nejasnosti spojené s větami 2 a 3 ovšem i tak zůstávají. Výraz „Miloš Zeman“ je vlastním jménem, a s těmi je potenciálně problém. Jistě existují i jiní Milošové Zemanové než ten nejznámější (politik), to v tomto případě ještě nevadí. Ani tito lidé totiž nejsou lesnatí a nemají součty úhlů.

Jenže – co když někdo nazve Miloš Zeman dejme tomu park nebo kopec? Druhá věta by v takovém případě rázem byla výrokem. A nakonec, co když „nějaký vyšinutý geometr pojmenovává obrazce, které rýsuje, jmény politiků“? (Ovšem není to přece jen v rozporu s konvencemi češtiny? Byla by to pak ještě čeština, „jak ji známe“?)

Ukazuje se, že rozhodnout, jaká věta je výrokem, není vůbec jednoduché.

A to ještě zůstávají věty, jejichž význam není jasný, může být např. metaforický („Miloš Zeman má v hrdle zlato“ - asi nějaký atom tam je, stačí to? nebo se tím myslí metafora, rétorické apod. schopnosti?). Co třeba věta „Český král přijal Miloše Zemana“? To, že ČR nemá krále, znamená, že předešlá věta je nepravdivá (tedy výrok), nebo nesmyslná? Co věty popisující budoucí děje („Příští týden se o Miloši Zemanovi bude psát v novinách“)?

Autoři rozebírají i celou řadu dalších typů vět a zkoumají, zda jim lze přiřadit pravdivostní hodnotu. Ukazují, že různé školy logiky/sémantiky/filozofie jazyka se na závěru často neshodnou... Víz níže zmíněná kniha.

Zdroj: Vladimír Svoboda, Jaroslav Peregrin: Od jazyka k logice, Academia 2009

Kniha na Kosmas.cz

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Tagy

věta · výrok · význam · pravdivostní hodnota

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

20.07.10, 10:00 MartinP

Re: Bauglir

Mám pocit, jako bychom každý četli jiný článek. Článek je o míchání formální logiky a přirozeného jazyka, a v přirozeném jazyce zákon vyloučeného třetího rozhodně neplatí.

19.07.10, 18:47 Bauglir

Imecir má pravdu

Ta věta je pravdivá bez ohledu na definici "pršení", jelikož platí zákon vyloučení třetího: pro všechna x platí, x nebo ne-x. Je jedno, co je x zač.

01.05.10, 00:51 lmecir

Uplatňování logiky na věty v přirozeném jazyce

Já vás nenutím to dělat, ale stejně tak to zase vy nemůžete zakázat mně. Pokud se jedná o pravdivost či nepravdivost různých tvrzení v přirozeném jazyce, ta se mnohdy zkoumá třeba i soudně. Pokud se týká vašeho "strašáka" (jak se takovému způsobu vedení diskuse někdy říká) musím konstatovat, že jsem nikdy netvrdil, že se obejdu bez definice, co je to déšť. Pouze jsem si dovolil sdělit, že mi "poslouží jakákoliv".

29.04.10, 11:08 MartinP

Re: déšť

"Zítra touhle dobou bude bbxxd, anebo bbxxd nebude." Výrok je podle vás pravdivý, bez ohledu na definici bbxxd. Podle mě nelze větu posuzovat jako výrok, dokud nevíme, co bbxxd přesně znamená. A s deštěm je to stejné.

Smyslem mého předchozího příspěvku bylo ukázat, že v našem světě nelze výroky (ve smyslu logiky) formulovat, protože v nich používané pojmy jsou nejasné (principiálně). To samozřejmě neznamená, že nemůžeme formulovat různá tvrzení a posuzovat jejich platnost, ale nelze na ně uplatňovat klasickou dvoustavovou logiku. Tvrzení totiž nejsou výroky.

29.04.10, 10:32 lmecir

Re déšť

Zdá se, že skutečně pokud "nebude zítra", mohla by ta věta být nepravdivá, což by se asi muselo napravovat něčím jako "Bude-li zítra, pak buď bude pršet, nebo nebude pršet". Pokud se týká definice deště, poslouží úplně jakákoliv, protože pravdivost takovéto věty neovlivní.

29.04.10, 10:24 lmecir

Český král přijal MZ

Je tato věta nepravdivá, nebo nesmyslná? - Pro toho, kdo neví, že ČR nemá krále, tato věta nesmyslná být nemůže (proč by měla?), čili spíše bych se klonil k tomu, že je nepravdivá.

28.04.10, 23:48 MartinP

Re: déšť

Ono to není zřejmé ani s tím deštěm. Co když budou pršet trakaře nebo kyselina sírová - pršelo nebo nepršelo? A co když nebude žádné zítra?

Logika je podle mého soudu založena na předpokladu jasného a časově neměnného významu pojmů. Jenže skutečný jazyk tenhle komfort nemůže nabídnout - slova mají mlhavý význam, a vždy se dá najít situace, kdy je pochybné, zda se na ni výrok vztahuje. Můžeme třeba upřesnit, že deštěm se míní jen padající voda - jenže jak velké kapky budeme ještě považovat za déšť? Tunové? Můžeme to opět upřesnit, ale opět najdeme nové hranice pojmu déšť, kde to bude nejasné. (Třeba, jsou deštěm kapky padající rychlostí jeden mikrometr za sekundu? A je jedna kapka už déšť? Atd.)

Jinými slovy, problematičnost rozhodování, zda je věta výrokem, vidím mnohem hlouběji, než zmiňuje článek.

28.04.10, 19:34 lmecir

Ladislav

Výroky o budoucnosti jistě existovat mohou, dokonce se u některých dá jejich pravdivostní hodnota zjistit ihned. Např. "Zítra touhle dobou bude buď pršet, anebo pršet nebude."

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World