Je nesmrtelnost na dosah ruky?

Jestliže je poptávka po nesmrtelnosti, navzdory všem morálním dilematům, která to s sebou nepochybně přinese, bude prodloužení života (a v jednom okamžiku nepochybně i takřka neomezené další prodlužování) nabízeno.

Sdílet

„Je velmi nepravděpodobné, že ještě v roce 2030 bude existovat něco jako důchod,“ říká Ian Goldin ve své přednášce na konferenci TED a znovu tím otevírá otázky spojené s myšlenkou, kterou řada dalších vědců i mecenášů silně propaguje již řadu let: Lidský věk se bude v nejbližší době významně prodlužovat a možná nejsou daleko časy, kdy budou existovat technologie umožňující nejen zastavit proces stárnutí, ale i mládnout.

K nejznámějším propagátorům myšlenek na prodloužení lidského života (a nesmrtelnosti) patří Ray Kurzweil (jeho jméno můžete znát mimo jiné díky jeho slavným hudebním syntezátorům s logem Kurzweil) a Aubrey de Grey, CSO (Chief Science Officer) nadace SENS zaměřené na výzkum v oblasti mládnutí. Nutno přitom podotknout, že myšlen je přitom plnohodnotný aktivní život. (Dodejme ještě, že pokud je zde řeč o „nesmrtelnosti“, je tím myšlena ochrana proti vlivům stárnutí; nejde o nesmrtelnost ve smyslu odolnosti těla vůči fyzickým poškozením, například v důsledku násilí.)

Kurzweil (1948) se přitom podle vlastních slov sám snaží žít tak, aby mohl využít postupných kroků k prodloužení vlastního života. Tuto strategii označuje jako "Bridge to a Bridge to a Bridge" (tedy most k mostu k mostu). Prvním mostem je jeho životní styl (časté cvičení, střídmé stravování nebo příjem pečlivě vyvážené sestavy potravinových doplňků), který mu má umožnit dostat se k dalším mostům do budoucnosti (resp. k prodloužení života) – k aplikaci výsledků výzkumů v oblasti biotechnologií a nanotechnologií. V případě své smrti chce prý Kurzweil využít služeb společnosti Alcor, která nabízí konzervaci lidského těla těsně po smrti s nadějí na jeho vzkříšení v době, kdy budou dostupné příslušné metody. Kurzweil přitom věří, že k zásadnímu průlomu v technologiích dojde již v nebližších deseti až dvaceti letech.

De Grey (1963) tvrdí, že i v současnosti už máme k dispozici potřebné znalosti k tomu, abychom mohli vyvinout prostředky proti stárnutí, ale vývoj brzdí nedostatek financí. Za velký problém považuje skutečnost, že lidi lze jen těžko přesvědčit, že je něco takového vůbec možné. Ve svých pracích mimo jiné sumarizuje příčiny stárnutí (a nakonec smrti), k nimž podle něj kromě těch všeobecně známých (mutace jaderné a mitochondriální DNA vedoucí k rakovině, resp. k nefunkčnosti buněk, nebo omezený počet dělení buněk) patří především ukládání zplodin látkové přeměny v buňkách i mimo ně nebo vznik nadbytečných proteinových vazeb mezi buňkami. A řadu těchto problémů podle něj již jsme nebo v blízké době budeme schopni alespoň částečně řešit.

Stárnutí populace a jeho dopady

Vraťme se ale ještě ke v úvodu zmíněné přednášce Iana Goldina z letošního července. I pokud nejste nakloněni věřit v brzké pokroky v oblasti medicíny zabraňující stárnutí, za vidění rozhodně stojí odhady stárnutí populace a poměr mezi různými věkovými kategoriemi v příštích letech, a to nejen v Evropě (ve 4. minutě přednášky, kterou najdete zde). Goldin se ve své sedmiminutové přednášce věnuje pohledu na budoucnost lidstva z jiné perspektivy, než Kurzweil s de Greyem, ale jsou tu styčné body.

Otázkám spojeným s prodloužením lidského života se věnuje také nová téměř dvousetstránková publikace Life Extension Express, která je zdarma ke stažení na webových stránkách nadace Maximum Life. Řeč je tu nejen o odhadovaném vývoji v oblasti vědy, ale také – a vlastně převážně – o tom, jak zpomalit vlastní stárnutí.

Pokud ještě stále máte vážné pochybnosti o reálnosti zásadního prodloužení života, určitě doporučujeme i přednášku Alana Russela o možnosti léčení prostřednictvím regenerace lidského těla (opět na jedné z konferencí TED), v jejímž rámci můžete mimo jiné spatřit, jak lze nemocnému srdci pomoci s obnovou pomocí kmenových buněk nebo jak lze docílit toho, aby dospělému člověku narostl ztracený poslední článek prstu. Je to málo? Nezapomínejme, že jde o jedny z prvních kroků.

Ať už jsou odhady pokroků v biotechnologiích a nanotechnologiích časově správné nebo nikoli, jedno se zdá jisté: Tam, kde existuje poptávka, existuje (nebo bude existovat, až to technologie umožní) i nabídka. Jestliže je tu tedy poptávka po nesmrtelnosti, navzdory všem morálním dilematům, která to s sebou nepochybně přinese, bude prodloužení života (a v jednom okamžiku nepochybně i takřka neomezené další prodlužování) nabízeno. A rozhodně tedy stojí za zvážení, jaké budou důsledky.

Prodloužení lidského života daleko za dnešní hranice totiž vyvolá nejen otázky, které jsou zjevné – například ohledně kapacity Země a uživení většího množství lidí -, ale současně otevírá cestu k činnostem, které byly dříve kvůli jejich časové náročnosti jen těžko myslitelné (například mnohaleté vesmírné lety). A nepochybně rovněž změní pohled lidí na investice nebo na jejich angažovanost (v tom lepším slova smyslu) v řešení některých nyní zdánlivě se nás netýkajících problémů – protože prostě už nebude platit ono známé „po nás potopa“. Protože žádné „po nás“ už nebude dávat smysl.

Autor je šéfredaktorem časopisu Computerworld a autorem knihy Příště se zmrazit nenechám (2007, Triton; ta je nyní dostupná i zdarma v elektronické podobě na kniha.icelift.com).

autor Petr Mandík

Další články z rubriky

Související články

Tagy

nesmrtelnost · Kurzweil

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

27.11.09, 21:42 Vixlajvant

A hele,

a já jsem si myslel, že zvyšování průměrného věku je způsobeno hlavně snižováním dětské úmrtnosti...
A potom, když to máme dokázat my, proč to před námi zatím nedokázala příroda? Myslím v jednotlivých případech, protože evoluční výhodu by to asi nepředstavovalo.
Pomalu bych čekal, že se dřív podaří dostat umělou inteligenci na úroveň člověka než dostat člověka (v jiném ohledu) na úroveň stroje.

23.11.09, 18:43 Zdenek.Jindra

-

V r. 2010 máme mít místo aut vznášedla. Myslíte, že se to stihne?

Tyhle prognózy jsou tak akorát k smíchu, nejspíš by si ten objev přivlastnila některá z armád a pořádně by světu zatopila.

23.11.09, 13:08 xb

Re: augmentace mozku

V článku http://scienceworld.cz/aktuality/pocitac-napodobujici-funkce-mozku-5247 píšou "Vědci IBM Research v Almadenu ve spolupráci s kolegy z Národní laboratoře Lawrence Berkeley uskutečnili první kortikální simulaci mozku téměř v reálném čase, která přesáhla rozsah kočičí mozkové kůry – obsahovala miliardu neuronů a 10 bilionů jednotlivých synapsí, jež jsou schopny se učit."

Jsem moc rád, že upozorňujete na kvantovou povahu mozku. Mozek, kvantová mechanika a vědomí patří nerozlučně k sobě. Právě proto se domnívám, že cestou k superinteligenci je augmentace existujícího mozku, nikoli sestavení umělého deterministického mozku. Kvantové efekty nejsou výhradní doménou biologických buněk, hardware pro augmentaci mozku bude ponechávat volnost pro kvantové efekty.

23.11.09, 12:28 Arccos

Re: augmentace mozku

Tak zrovna tomuto příliš nevěřím, alespoň ne podle popsaného způsobu. Nejsem si sice jistý, jestli dnešní umělé neuronové používají 10000x rychleji než ty biologické, nicméně jedno je zcela jisté: v tomto případě nejde ani tak o rychlost, ale o množství a různorodost vzájemných spojení. A v tomto umělé neuronové sítě značně zaostávají i v porovnání s jednoduchými mozky (např. toho potkana). K tomu navíc přistupuje i komplexnost funkce mozku, viz. představa mozku jako kvantového počítače - to už se našemu umělému elektronickému neuronu zcela vymyká.

23.11.09, 11:25 xb

Jak toho dosáhnout levně

Už s dnešními technologiemi by šlo začít zkoušet zvyšovat inteligenci potkanů přidáním umělých sítí neuronů do mozku. Umělé neurony by asi zpočátku musely pracovat stejnou rychlostí, jako neurony biologické. Dnešní hardwarové neuronové sítě ovšem pracují 100000x rychleji než biologické neuronové sítě a to jistě s neurony menšími než buňky, takže si lze jako výsledné optimum představit potkana, kterému se do mozku vejde víc neuronů než kolik jich má dnes člověk a všechny pracují 100000x rychleji. Takový potkan by svým intelektem strčil do kapsy všechny dnešní vědce dohromady. Cílem pokusů na potkanech samozřejmě nebude potkan chytřejší než člověk. Hned jak se podaří přijít na to, jak lze posílit lidský mozek, získáme vědce, kteří budou snáze schopni vymýšlet lepší technologie augmentace mozku. To znamená lavinu v nárůstu inteligence, v průběhu krátké doby pak budeme disponovat nesrovnatelně lepší schopností řešit problémy, se kterými se dnes věda potýká. Potom se ukáže, že peníze vynaložené na všelijaký jiný výzkum prováděný neaugmentovanými mozky byly hozené do kanálu. Nemá například smysl vynakládat nyní peníze na let člověka na Mars. Snahy dosáhnout nesmrtelnosti silou neaugmentovaných mozků jsou chvályhodné, augmentace mozku se však může ukázat být snazším a dříve dosažitelným cílem.

Pokud jde o důsledky nesmrtelnosti, odolnosti těla a odstranění bolesti, chce to si uvědomit, kolik negativity do světa vnáší riziko nemoci s trvalými následky a perspektiva chřadnutí těla. Odstranění této negativity bude mít pozitivní vliv na mezilidské vztahy a tím kvalitu života zvýší nejcitelněji.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World