Student World

Pro první slovanské usedlíky byl fenomén povodní podle všeho neznámý. Česká krajina byl z převážné většiny zalesněna a byla schopna udržet vodu jak z extrémních dešťů, tak z tajícího sněhu. Proto se mohli lidé usazovat přímo v říčních nivách.
Od konce 11. století začala kolonizace českého vnitrozemí rostoucím českým obyvatelstvem i německými imigranty. Hospodářství bylo extenzivní a plochy lesů rychle ustupovaly polím. Retenční schopnost krajiny klesala a začaly se objevovat povodně. Osídlení z říčních niv mizí, lidé se přesunuli do vyšších poloh. Jak rostl počet obyvatel, rostla i plocha polí a intenzita i četnost povodní. Povodě ve 14. století byly už tak silné, že zničily kamenný Juditin most, který v Praze stál od 12. století. Nový Karlův most musel být o 4 až 5 metrů vyšší.
Během husitských válek počet obyvatel klesl zemědělská půda zarůstala a plocha lesů zadržujících vodu vzrostla. Počet obyvatel se dostal na předhusitskou úroveň ještě před 17. stoletím, ovšem během třicetileté války zase rychle klesl. Od začátku 18. století populace nepřetržitě rostla. S tím pochopitelně rostla i plocha polí na úkor lesů. S nástupem průmyslové revoluce padlo mnoho lesů na dříví jako topivo. V polovině devatenáctého století tak plocha lesů dosáhla minima, stejně tak i retenční schopnosti krajiny. Povodně z té doby jsou nejextrémnější a nejčastější. Neubránil se jim už ani Karlův most při povodni z roku 1890. Situaci částečně zachránila změna paliva, když se místo dřeva začalo používat uhlí.
Ovšem výrazný pokles povodní nastal až po druhé světové válce – poté, co byly z převážně horských oblastí odsunuty téměř 3 milióny obyvatel. Obrovské množství zemědělské plochy během několika let zarostlo a retenční schopnost krajiny mnohonásobně vzrostla. To se navíc odehrálo v horských oblastech, které jsou hlavním zdrojem vody v českých řekách.
Po sametové revoluci sice vzrostla zastavěná plocha, která vodu vůbec neudrží, ale to se odehrálo převážně v nižších oblastech, které nejsou hlavním zdrojem vody v řekách. Mnohem výraznější je vliv klimatický. Extrémní povodně, které jsme zažili, měly jinou příčinu. Ustálený systém tlakových výší a níží na severní polokouli (Arktická oscilace) je poslední dobou narušen rostoucím množstvím energie (globální oteplování). Toto narušování vede ke vzniku neobvykle velkých tlakových systémů, které se pak dostávají až do střední Evropy. Takové velké systémy se velmi těžko rozpadají a prostě zůstanou na místě, dokud nevyprší.

Zdroj: Petr Pokorný: Neklidné časy, Dokořán 2011
Statistiky vývoje počtu obyvatelstva
Arktická oscilace:  http://en.wikipedia.org/wiki/Arctic_oscillation

autor Václav Hrdonka