Přežili Řekové ve Střední Asii až do konce 19. století?
Člověk |
V horách severovýchodně od Kábulu žije zvláštní etnikum, Núristánci. Hovoří indoevropským jazykem (tzv. káfirskými jazyky), který ale nepatří ani mezi indoárijské, ani íránské. Starší cestovatelé je popisovali jako vzhledem nepřipomínající okolní etnika, se světlou pletí a výrazně europoidními rysy.
Sdílet
Zvláštní kultura Núristánců zanikla na konci 19. století, kdy byli poraženi okolními muslimy a přinuceni přijmout islám. Od té doby přestala být jejich oblast také prakticky izolovaná od zbytku světa. Co ale víme o této kultuře z doby předcházející?
Núristánci-Káfirové nijak nedodržovali islámský zákaz znázorňování lidí. Stavěli sochy, které představovaly jejich předky i božstva, v některých případech i slavné současně žijící lidi. Nešlo o žádnou obskurní islámskou sektu, ale o skutečné polyteisty (káfir má prý přímo znemanet „nevěřící“, jedná se o hanlivé označení, jak tento národ nazývaly okolní kmeny). Hlavní bůh se nazýval Mára, Imra či Jamrai. Poslední jméno připomíná indoíránského boha Jama, pána podsvětí.
Okolní kmeny je pokládaly za loupežníky, společnost Káfirů byla značně militarizovaná , Núristánci byli téměř v nestálých válkách jak s okolím, tak jejich různé skupiny i mezi sebou. Zajatci se stávali otroky. Svobodní lidé se zabývali hlavně pastevectvím, ale rozvinuté bylo i řemeslo.
Pili víno, i jako součást náboženských obřadů, obětovali zvířata a uctívali oheň. Uctívání ohně může nasvědčovat, že kultura Núristánců je prostě archaickým pozůstatkem indoíránských kultur z předislámské (možná i hluboce předislámské) doby. Výrazně europoidní rysy těchto obyvatel (před otevřením jejich území světu, míšení a ztrátě značné části identity vyjma jazyka) stejně jako těsný vztah k vínu a sochařství vedly i k názoru, že by v nějakém ohledu mohlo jít o potomky řeckých či makedonských osadníků usazených zde za Alexandra Velikého a prvních Seleukovců.
Faktem je, že třeba v Baktrii (odpovídá zhruba dnešnímu severnímu Afghánistánu) přetrvával řecký živel dlouho, ještě v novoperském období se zde vícejazyčné nápisy psaly i v řečtině. Nicméně to celé působí přece jen trochu přitažené za vlasy, mj. i proto, že káfirské jazyky starořečtinu nepřipomínají…
Zdroj: Willem Vogelsang: Dějiny Afghánistánu, Grada 2010
Další články z rubriky
Související články
Tagy
alexandr veliký · írán · makedonský · řekové
Linkuj
| Jagg
| Delicious
| Facebook
| vybrali.sme.sk
Komentáře
18.06.2010, 15:07 petusek
re: To je dost přitažené za vlasy
Souhlasím, núristánské jazyky mají s řečtinou společného asi tolik, jako s ní má společného třeba čeština...alespoň geneticky...jsou to všechno prostě indoevropské jazyky. Trochu bych ale polemizoval s poněkud vágním tvrzením, že "dardické jazyky jsou jakýmsi mixem mezi núristánskými a severoindickými". Mohli bychom klidně říct, že angličtina je jakýmsi mixem mezi západogermánskými jazyky a francouzštinou, přičemž neoddiskutovatelnou skutečnost, že jde nepopiratelně o jazyk germánský a má k fríštině, nizozemštině i němčině stále poměrně blízko, bychom tím dosti zamlžili. Jedna věc jsou totiž výpůjčky a jejich vliv na fonologii, slovník a další stránky jazyka, zcela jiná je otázka genealogické příbuznosti - musíme rozlišovat areálové (geografické) vlivy od fylogeneze, byť spolu souvisejí a samo sebou je třeba brát je v potaz. Pozice núristánských jazyků rozhodně není jasná. Podle některých se oddělily od ostatních indoíránských jazyků již v praindoíránské době (zatímco dardické jazyky až po ní), myslím, že takto uvažuje například Zoller, jestli se nepletu. Vše záleží na tom, jestli při klasifikaci klademe větší důraz na lexikální, morfologické nebo fonologické shody (tedy především společné inovace). Nestačí nám jakýsi pohled/poslech a prohlášení, že jsou/nejsou něčemu podobné, nebo dokonce že "káfirské jazyky starořečtinu nepřipomínají..." :-) To, že jsou si dva jazyky v různých plánech podobné, ještě neznamená, že jsou příbuzné. Podobnost a příbuznost je třeba přísně oddělovat. Podobnosti lze dosáhnout vzájemným působením nebo nezávislým paralelním vývojem, zatímco příbuznost je dána jen společnými předky.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.