Proč rytíři sesedali z koní
Člověk | 21.02.12
Jezdec má proti pěšákovi celou řadu výhod, je rychlejší, bojuje z větší výšky, může být zakut do těžší zbroje, navíc míval oproti pěšákovi výrazně vyšší společenský statut... Proč potom středověcí rytíři v bitvě z koní někdy sesedali?
Sdílet
Důvodů mohlo být kupodivu několik a zdaleka ne tak samozřejmých, jako neprůjezdnost terénu nebo útok proti hradbám. Např. byzantská pěchota se proti útoku normanské jízdy v dobách kolem roku 1000 často bránila rozhazováním ježků. Válečné koně, kteří se šlechtili především na agresivitu, bylo krajně obtížné naučit vyhýbat se podobným pastem.
Nájezd jízdy proti kompaktní falanze mohl také skončit katastrofou (záleželo zejména na morálce protivníka). Mnohdy se tedy jezdci neodvážili čelního útoku, pouze se pokoušeli nepřátelské linie objet, házeli oštěpy... a pokud nic z toho neuspělo, sesedávali z koní a do další zteče vyráželi pěšky.
Úspěch této taktiky hodně závisel tom, zda se rytíři měli čas na boj novým způsobem připravit – pokud se sesedávalo rychle, rytíře znevýhodňovaly např. ostruhy. I když pochopitelně odložil jezdecké kopí a dále bojoval mečem, jezdci měli relativně velké štíty, které se pro pěší boj tak nehodily. Opět záleželo na okolnostech, zda se je podařilo vyměnit.
Kupodivu se někdy sesedalo z koní proti slabšímu protivníkovi – a to vzhledem k ceně zvířat, která byla zranitelná nepřátelskými šípy. (Poznámka: To se zdá být ale divné, přece jen by člověk snad raději riskoval život svého koně, než aby se více ohrozil sám? To by např. králi přirozeně mohlo být jedno, ale koně byli majetkem jednotlivých rytířů, takže zde volba majetek vs. lidé roli nehrála?) Např. u Hastingsu pak byla Normany použita kombinovaná taktika: Aby ušetřili jízdu od ztrát vzniklých po nárazu na masu pěchoty, jako první zkusili útok pěšky, jízda měla až prorazit už rozbitou formací. Tento plán však selhal a bitva byla po celodenním boji nakonec rozhodnuta až víceméně náhodou, když krále Haralda zabil šíp.
Rytíři sesedali z koní také když očekávali útok nepřítele – pěší formace byla kompaktnější. Samozřejmě volba pěšky vs. na koni se nemusela týkat celé armády. Např. v roce 1106 zvítězil Jindřich I. u Tinchebrai, když jezdce uprostřed nechal sesednout a ti na křídlech pak po útoku protivníka provedli obkličovací manévr. Taktika nechat sesednout rytíře uprostřed linie pak byla se střídavými úspěchy použita ještě několikrát.
Zdroj: Christopher Gravett: Normanští rytíři a doba Viléma Dobyvatele, ComputerPress, Brno 2009 a další
Poznámka: Zajímavá otázka. Bylo sesednutí z koně jako taktika běžnější v popisovaném období (cca 10.-12. století) než jindy? (Např. příliš těžká zbroj by bojovat bez koně přímo vylučovala?)
Další články z rubriky
Související články
Tagy
středověk · rytíř · válka · jízda · kůň · bitva
Linkuj
| Jagg
| Delicious
| Facebook
| vybrali.sme.sk
Nahrává se..
Videa
Chobotnice mění průhlednost stejně rychle jako displej Amazon Kindle
Maskování chobotnice se svou rychlostí vyrovná...
Komentáře
24.02.12, 00:05 Arccos
Re: doporuceni
Diky za odpoved!
23.02.12, 12:46 CC
CC
Koně oplechovati lze, ale činilo se tak zřídkavě, čili sotva posoudíme, zda-li to mělo na sesedání vliv. Též bych vypíchl zhoubný účin husitské salvy - když se koně plaší v důsledku rány, tak není nutno, aby všechny píšťaly potrefily. Ty, co z blízka potrefily, ovšem spolehlivě složily i obrněného oře. Další v sledu narážejí a zakopávají o padlé koně a plechovky, takže plechovek na zemi přibývá. Vzhledem k váze ocele nejsou schopni opět povstat a vyčkávají tak do času, kdy se jim dostane ještě posledního umazání cepem. Přesevšechno někteří dojedou a kdo se z obránců neskrčí ve voze, riskuje naražení na kopí. Tak či onak prostor pro opěšalé rytíře je v defensivě proti pěchotě.
22.02.12, 10:41 pavelhouser
doporuceni
obecne: z te rady "bitev/valek" doporucuji spise to, co vydava Grada, nez radu CPressu, tuto knihu tedy spis ne (jak jsem zjistil, profesionalni historikove nad vsemi temito knihami ohrnuji nos, mne se to naopak libi, jak je to "fakticke", zadne sahodlouhe diskuse o interpretacich a pod. filozofujici kecy. jina vec je, ze zrovna toto neni typ knizek, k nimz by se clovek moc vracel, doporucuju tedy spis pujcit v knihovne nebo si koupit a pak zase nekomu dat)
kun a sip - ano, takto anglicti lukostrelci vyhravali bitvy ve stolete valce (ale on i kun muze byt zakovan)
21.02.12, 15:38 LeeLeeLee
Proč?
Je to věc strategie a taktiky. A řídí se několika základními pravidly:
Ztracenou jednotku už nijak neobnovíte (v té bitvě).
Jednotky určitého typu jsou účinné proti jiným.
Množství je důležité, ale není nejdůležitější.
Držet linii je svaté. Proražení linie končí prohrou.
Představme si, že jsem středověký vojevůdce.
Takže jsem jednotka těžké jízdy, když se proti mně objeví jednotka s kopími (falanga), což je nějaký lehce oblečený sedlák se základním výcvikem a hodně dlouhým kopím, tak je jasné, že na něj nemůže útočit jízdou. To je sebevražda. Pěchota je účinnější. nejlepší jsou lučišníci. Ti s nimi zametou.
Ale co když nemám lučišníky? Co když jsem poslední silná jednotka v linii a útočí na mne falanga? Rozjedu se do boje na koních a statečně všichni umřeme. Pak protivník prorazí linie a bitva je prohraná. Nebo sesednu a stane se ze mne pěchota? Rozhodně sesednout a zvýšit si šance jak na přežití, tak na zastavení falangy.
21.02.12, 14:24 Arccos
Kniha
Je možné doporučit v článku citovanou knihu?
21.02.12, 11:08 CC
K první poznámce
Jakpak asi dopadne zaplechovkované lidské maso, když se řítí na koni tryskem a koně pod ním potrefí šťastný šíp?
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.