Student World

(dokončení včerejšího článku)

Závěr včerejšího textu se týkal faktu, že čínská zeď fungovala spíše v roli silnice než hradby. Tato úloha byla ještě zvýrazněna signalizační rolí. Protože zeď čněla nad terénem, bylo po ní snadno možné předávat viditelné signály. V různých dobách se používaly různé kódy, které umožňovaly signalizovat, kolik potenciálně nepřátelských jezdců se například blíží. Kód zahrnoval i charakteristiku odesilatele (protože kdo ho zachytil, ho mj. předal dál). Existoval i „nulový signál“, kterým se vyjadřovalo, že vše je v pořádku – pokud sousední věž neobdržela v dohodnutý čas žádné ohňové znamení, byl to naopak důvod k panice.

Třebaže samotná hradba nebyla přístupná pro civilisty, vojáky zde bylo třeba nějak zásobovat. Při stavbě a údržbě zdi docházelo proto k budování dalších komunikací. Stavba zdi bezprostředně přispívala k rozvoji obchodu, mj. i proto, že karavany postupující souběžně s ní mohly díky ní v divokých, nepřehledných pohraničních oblastech snáze udržovat směr.

Při velkých útocích stepních národů sice Velká čínská zeď nedokázala poskytnout ochranu, šlo ji překonat nebo objet, nicméně útočníkům pořádně překážela. Mongolské roje se ve skutečnosti pohybovaly značně pomalu (cca 20 km za den), koně museli odpočívat a pást se, za vlastním úderným šikem také směřovalo mnoho pomocných jednotek, „trénu“. Pokud hradba odklonila postupující kolonu tak, že nájezdníci se dostali třeba do oblastí, kde pro jejich zvířata scházela tráva, mohlo to zmařit útok i bez použití dalších vojenských prostředků.

Střelnými zbraněmi byla Velká čínská zeď vybavena až poměrně pozdě, zhruba v 15. stol. V 16. století byli Číňané ohromeni děly, které měly portugalské lodě přijíždějící obchodovat do přístavu Macao. Portugalští experti byli proto pozváni, aby tato děla instalovali i na Čínskou zeď. S nimi přicházeli i jezuitští misionáři, jimž se málem podařilo obrátit celou zemi na křesťanství (viz článek Jezuité v Číně – misie spojená s vědou).

Nicméně jakkoliv je dnes Velká čínská zeď turistickou atrakcí a jedním z divů světa, v čínské mytologii se jedná o stavbu vysloveně negativně chápanou až prokletou. Legendy uvádějí pravděpodobně přehnaná čísla obětí, lidí, kteří se upracovali během stavby zdi (šlo vesměs o nucené práce místních rolníků, jimž sice byly odpuštěny daně, nicméně vedle stavby zdi museli dále obdělávat i svá pole). Vojáci strážící zeď zde v zimě mrzli nebo umírali hlady; centrální vláda si totiž představovala, že zeď bude schopna být potravinově soběstačná. Existovala legenda, že zeď je přímo zpevněna kostmi zahynuvších dělníků (archeologicky nepotvrzeno), eventuálně že se při této příležitosti rovnou přinášely lidské oběti. Tato obava mimochodem později vedla i k odporu proti budování železnic.

Jakkoliv tedy zeď přinášela mnohé přínosy, jednalo se de facto o investici do budoucích generací. Zejména dynastie Čchin, která sjednotila Čínu ve 3. století př. n. l. po období Válčících států, získala (nejen) kvůli budování zdi pověst extrémně tyranské vlády (a podle všeho právem). Později vládnoucí dynastie, např. Chan a Ming, si proto dávaly pozor, aby nebyly pokládány stavitele zdi, spíše se tvářily, že ji jen udržují a obnovují. K tomu se navíc vázala technofobní představa odvozovaná z místních filozoficko-náboženských tradic, že zeď nějak „roztíná zemi“, tedy se jedná o stavbu narušující harmonii.

Mimochodem – ještě ve 30. letech 20. století prý Velká čínská zeď přinášela značné problémy postupujícím Japoncům, kteří i přes velkou technickou převahu byly právě na několika místech zastaveni touto překážkou…

Mimochodem – ještě ve 30. letech 20. století prý Velká čínská zeď přinášela značné problémy postupujícím Japoncům, kteří i přes velkou technickou převahu byly právě na několika místech zastaveni touto překážkou…

Zdroj: Stephen Turnbull: Velká čínská zeď, Grada, 2008

Velká čínská zeď na Wikipedia.cz

Obrázek: zdroj Wikipedia, licence public domain

autor Pavel Houser