Student World

Poznámka Pavel Houser: Následující seriál vycházel v roce 2007 v časopisu Business World. Na Science Worldu zveřejňujeme verzi textů před redakčními úpravami. Aktuálnost údajů je samozřejmě ovlivněna ročním zpožděním od původního vydání, nicméně i tak se domnívám, že seriál zde stojí za zveřejnění.

S nadsázkou se říká, že komunismus ve východní Evropě porazila kopírka. Něco na tom ale je. Kopírovací zařízení je americkým vynálezem, který z neznámé firmy udělal nadnárodního giganta. Dnes je Xerox Corporation považován nejen za jednu z největších amerických společností s obratem převyšujícím 16 miliard amerických dolarů, ale díky počtu převratných inovací i za jednu z nejkreativnějších a nejkonkurenceschopnějších světových firem.

Za hvězdnou chvíli The Haloid Company lze označit rozhodnutí zakoupit technologii Chestera Carlsona. Jednalo se o praktické využití principu elektrografie ke kopírování dokumentů. S využitím metod, jež Carlson vyvinul, je v současnosti vytvořena většina tištěných dokumentů. Elektrografie (neboli xerografie) tvoří technologický základ kopírek, laserových tiskáren i digitálních produkčních tiskových strojů, které slouží pro tisk knih, reklamních zásilek, plakátů, bankovních výpisů, účtenek a dalších dokumentů. Společnost Xerox Corporation, která vznikla z malého výrobce fotografického papíru, zaměstnává dnes 55 tisíc lidí na celém světě a je jednou z největších společností zabývajících se informačními technologiemi.

Carlsonův nápad

Americký vynálezce Chester Carlson pocházel z chudých poměrů. Narodil se v roce 1906 (shodou náhod ve stejném roce, kdy byla založena The Haloid Company). Životopisci nikdy neopomenou uvést, že v dětství žil s rodiči v rozpadající se dřevěné kůlně. Díky píli spojené s rozhodnutím, že se vymaní z chudoby, se mu podařilo dostat na univerzitu. Vystudoval fyziku a po absolutoriu získal práci na patentovém úřadě, kde začal působit jako odborný asistent patentového právníka. Jeho pracovní náplní bylo připravovat dokumentaci pro úřad. To znamenalo, že se musel po většinu své pracovní doby probírat desetitisíci dokumentů a technických nákresů. Často je musel přepisovat na psacím stroji nebo ručně překreslovat, což byla značně vyčerpávající práce. Kromě fotografování, které bylo v té době poměrně drahé, však neexistoval žádný jiný prostředek, kterým by se dala z dokumentu vytvořit kopie. Není tedy divu, že mladý Carlson zakrátko začal přemýšlet, jak si úmornou práci usnadnit.
K převratnému vynálezu ho přivedla jednoduchá myšlenka. Jako fyzik věděl, že některé materiály, pokud jsou vystaveny světlu, mohou měnit své elektrostatické vlastnosti. Začal tedy experimentovat s elektrostatickým nábojem a fotovodivými materiály. Úspěch se dostavil v roce 1938, kdy se mu podařilo vytvořit první elektrografický obraz. Než se odvážil postup přihlásit k patentovému řízení, uběhly další čtyři roky, během nichž trpělivě pracoval na zdokonalování své metody. Patent byl v roce 1942 uznán pod názvem elektrická fotografie, ale tím Carlsonovo úsilí zdaleka neskončilo.
Hledání společnosti, jež jeho technologii uvedla do praxe, trvalo dlouhá léta. Nejprve s ním uzavřel kontrakt Battelle Memorial Institute, založený v polovině 40. let minulého století, aby pomáhal prosazovat objevy nadějných vynálezců do praxe. Smlouva Carlsonovi umožnila další práci na zdokonalování technologie. O licenci nakonec projevila zájem The Haloid Company z Rochesteru. Byla to společnost, která se do té doby zabývala především výrobou fotografického papíru. Nejprve se s vynálezcem shodla na tom, že název elektrografie je příliš kostrbatý. Při hledání nového vhodného označení jim jistý profesor klasických jazyků navrhl slovo „xerografie“, odvozené z řeckých slov „suchý“ a „psaní“. To neznělo špatně, a tak firma Haloid v roce 1948 ohlásila světu dva nové termíny: xerografie (název procesu) a Xerox (název výrobku). Svět to přijal bez zvláštního zájmu. Nikdo totiž v té době nemohl tušit, že xerografie změní způsob, kterým lidé sdílejí informace a že ve svém důsledku položí základy průmyslového odvětví s ročním obratem převyšujícím 112 miliard amerických dolarů.

Kopie pořízená stiskem tlačítka

V roce 1955 The Haloid Company představila první kopírovací přístroj využívající Carlsonovy technologie. Společnost jej nabízela k prodeji pod obchodím názvem Copyflo. Zařízení již používalo k pořizování kopií otáčivý buben, ale jeho obsluha byla poměrně složitá, a proto se Copyflo příliš dobře neprodával. O tři roky později jej ovšem vystřídal stroj s obchodním názvem Xerox 914, u kterého stačilo stisknout tlačítko a vyjela černobílá papírová kopie. Úspěch tohoto přístroje, jehož číselné označení vycházelo z formátu, který byl schopen kopírovat (9 x 14 palců, resp. 229 mm x 356 mm), překvapil jak vedení společnosti, tak i Chestera Carlsona, z něhož se záhy stal multimilionář.
Tato první jednoduchá kancelářská kopírka začala brzy dobývat kanceláře a úřady nejen ve Spojených státech. Pořizovala kopie na běžný kancelářský papír, přičemž dokázala vyrobit až 100 tisíc kopií za měsíc. Úspěch byl ohromující. Během pěti let se jich prodalo více než 22 milionů a výroba a prodej pokračovala až do roku 1974. Kopírka Xerox 914 otevřela cestu dalším, zdokonaleným kopírovacím zařízením a časopis Fortune ji dokonce označil za jeden z nejúspěšnějších amerických produktů historie.
Mezitím, nepochybně kvůli výtečným prodejním výsledkům Xeroxu 914, změnila společnost The Haloid Company název. Nejprve na Haloid Xerox a pak na dnešní Xerox Corporation. Použitá technologie se dostala lidem tak do povědomí, že se slova „kopírka“ a „xerox“ stala téměř synonymem, a to navzdory nástupu dalších firem, které začaly vyrábět kopírovací stoje. V polovině 60. let byl na trh byl uveden Xerox 240, pojmenovaný podle počtu kopií vyrobených za hodinu, a společnost současně otevřela svůj první výrobní podnik v Evropě.

Xerox PARC

Obrovský komerční úspěch kopírovacích strojů umožnil Xeroxu založit vlastní výzkumná pracoviště. Nejznámější z nich, kalifornské Xerox Palo Alto Research Center (PARC), proslulo mimo jiné také tím, že se zde již v 70. letech minulého století vyvíjely počítačové technologie, které na konci 20. století změnily svět. Analytici si dodnes kladou otázku, jak je možné, že tehdejší vedení firmy Xerox tyto revoluční nápady přehlédlo a vcelku snadno postoupilo jiným společnostem…
V Xerox PARC vznikl prototyp prvního osobního počítače na světě, a to s řadou zásadních inovací, které tamní vývojáři dokázali poprvé efektivně využít. Zatímco vedení společnosti se soustředilo na vývoj kopírovací techniky (v roce 1973 byl na trh uveden stroj Xerox 6500 colour, pořizující plnobarevné kopie na běžný kancelářský papír), stranou pozornosti ve výzkumném středisku PARC se zrodil projekt, jehož výsledkem byl počítač Xerox Alto. Byla to na svou dobu revoluční osobní pracovní stanice, vybavená takovými vymoženostmi, jako je třítlačítková počítačová myš, monitor s bitově mapovatelným zobrazováním či systémem Xerox Star a graficky řešeným uživatelským rozhraním, který již tehdy využíval dnes natolik samozřejmé prvky, jako jsou okna, ikony či lištu s nabídkami.
Ale jak bylo předznamenáno, Xerox Alto se nikdy do prodeje nedostal. Zato ale ukázal cestu jiným. Výzkumné laboratoře Xerox PARC navštívili koncem 70. let Steve Jobs a Steve Wozniak, dva mladíci, kteří v garáži svých rodičů založili společnost Apple. Odvezli si odtud nejen inspiraci, ale krátce nato se jim podařilo z PARCu do své mladé firmy přetáhnout i několik programátorů.
Steve Jobs na rozdíl od vedení Xeroxu okamžitě pochopil, v čem bude spočívat budoucnost osobních počítačů. Že jednoduché grafické rozhraní může výrazně urychlit jejich rozšíření. A nemýlil se. Výsledkem jeho vize byl mimo jiné i veleúspěšný Apple Macintosh, kompaktní počítač obsahující monitor i výpočetní část v jednom přenositelném těle, a co je ještě důležitější, vybavený grafickým operačním systémem a myší.
Potenciál inovací, které původně vyvinul Xerox PARC, zavětřil pochopitelně i Bill Gates, spoluzakladatel Microsoftu. Jeho firma záhy uvedla na trh první myš kompatibilní s počítači PC a v následujících letech i graficky řešený operační systém MS Windows. Což se stalo ohniskem dlouholetých sporů mezi Apple a Microsoftem. Apple obviňovalo Microsoft, že jim grafické prostředí ukradl, zatímco Microsoft tvrdil, že Apple tento nápad zcizil Xeroxu – a oni se prostě nechali pouze inspirovat stejným zdrojem. Spor je dnes naštěstí už historií a na stohy právních dokumentů v archívech těchto dvou firem zvolna usedá prach.

Silný hráč digitální budoucnosti
Zdokonalená počítačová myš, grafické uživatelské rozhraní, první WYSIWYXG textový editor, Ethernet, elektronický papír, laserový tisk, jazyk pro digitální autorská práva… To je pouze zlomek objevů a inovací, které se zrodily v Xerox PARC. Společnost každoročně investuje 2 miliardy dolarů a pokračuje ve výzkumu na poli tiskových a kopírovacích technologií, computingu, digitálního zobrazování, pracovních postupů, elektromechanických systémů, nových materiálů a dalších odvětví spojených s tiskem a správou dokumentů. Výzkumníci společnosti získali již přes 16 tisíc amerických patentů – tento počet řadí Xerox na přední místa v žebříčku nejvíce kreativních společností.
Výzkum Xeroxu je zároveň strategicky koordinován společně s partnerem, Fuji Xerox Co. Ltd. V nedávné době Xerox představil nové vynálezy, které zahrnují například softwarovou architekturu na poskytování internetových dokumentů (společně se společností Sun Microsystems), plastové materiály, které dokáží vést elektrický náboj, inteligentní systémy, jež samy dokáží rozpoznat problém na tiskárnách a kopírkách a následně ho odstranit, a v neposlední řadě nové techniky, které zdokonalují kvalitu obrazu. Příkladem aplikace pokročilých technologií je produktová řada DocuTech, která získala řadu nejvyšších světových ocenění.
Je téměř neuvěřitelné, že na počátku byla poměrně malá společnost The Haloid Company a chudý mladík Chester Carlson se svým vynálezem, o který dlouhou dobu žádná firma neprojevovala zájem.

Z historie Xerox Corporation

1906 V Rochesteru založena The Haloid Company.
1938 Chester Carlson vyrobil první xerografický obraz.
1942 Carlson získal americký patent na elektrofotografii, později přejmenována na xerografii
1947 Haloid získává licence ke xerografickému patentu od Battelle Development Corp. Slovo Xerox se stává obchodní značkou.
1955 První xerografický stroj nazvaný Copyflo.
1960 Xerox 914, první automatický rozmnožovací stroj pro kanceláře.
1961 Haloid Xerox Inc. mění svůj název na Xerox Corporation. V polovině roku uvádí Xerox na burze v New Yorku své akcie.
1968 Fax Xerox, první kancelářský fax, který byl schopen přijímat dokumenty z neobsluhovaného telefonního terminálu.
1973 Xerox 6500 colour – vyráběl plnobarevné kopie na obyčejném papíru nebo na fóliích. – Xerox PARC vyvíjí prototyp prvního osobního počítače na světě s mnoha zásadními inovacemi.
1977 Xerox 9700 (Dover) – první laserová tiskárna pro velkoprodukční využití.
1979 Xerox jako první společnost na světě využila tzv. benchmarking ke zvýšení efektivnosti firmy.
1991 Vznikla společnost Xsoft, softwarová společnost firmy Xerox.
2000 Nová generace digitálních barevných tiskáren DocuColor 2000 Series.
2002 Anne M. Mulcahyová první ženou v čele společnosti Xerox. Na trh uvedeno 17 nových produktů, mezi nimi digitální produkční systém DocuColor iGen3.
2005 Strategie Color Everywhere je výrazně podporována reklamní kampaní zaměřenou na barevné produkty, především iGen3 a WorkCentre C2424 (první barevné multifunkční zařízení s převratnou technologií tisku patentovanou firmou Xerox – „solid ink technology“).

Osobnosti Xeroxu

Chester F. Carlson (1906-1968), objevitel elektrografie (xerografie). Za prodej licence svého objevu získal 150 milionů dolarů, přičemž více než 100 milionů dolarů věnoval na charitativní účely. V roce 1981 byl in memoriam uveden do americké Národní síně slávy vynálezců (National Inventors Hall of Fame). „Carlsonův vynález poskytl obyčejným lidem neobyčejný prostředek pro uchovávání a sdílení informací a umožnil tak téměř komukoliv snadný přístup k výměně myšlenek a nápadů.“ (Dawid Owen: Copies in Seconds, 2004)
Joseph C. Wilson (1909-1971), zakladatel a dlouholetý předseda představenstva společnosti Xerox Corporation, člověk stojící za úspěšným komerčním rozvojem xerografie. Se svoji manželkou založil významnou a dosud činnou charitativní organizaci Wilson Foundation.
Charles P. McColough (*1922), dlouholetý šéf Xerox Corp., zasadil se o založení výzkumného střediska Xerox PARC a prosazoval výzkum a zavádění inovací i nových manažerských strategií (jako je např. benchmarking). Na druhé straně byl kritizován, že nedokázal obchodně využít obrovský výzkumný potenciál PARCu.
George Pake (1924-2004), jaderný fyzik, spoluzakladatel a první ředitel Xerox PARC.
Alan Kay (*1940), programátor a počítačový vědec. Vyvinul programovací jazyk Smalltalk, současně je označován jako „otec objektově orientovaného programování“. Později působil ve např. ve společnostech Apple Computer a Hewlett-Packard. V roce 2003 obdržel Turingovu cenu.
Butler W. Lampson (*1943), počítačový vědec, šéfkonstruktér prototypu prvního osobního počítače Xerox Alto. Výrazně se podílel i na vývoji dalších technologií: Ethernetu, laserové tiskárny, první vysokorychlostní LAN atd. Z Xerox PARC přešel do výzkumného střediska Microsoftu, současně působí také jako profesor na Massachusettském technickém institutu. V roce 1992 mu byla udělena Turingova cena.
Nicholas N. Sheridon (*1946), počítačový vědec. V roce 1975 vyvinul v Xerox PARC technologii Gyricon (dnes označovaná jako SmartPaper), která odstartovala vývoj elektronického papíru a inkoustu. V současnosti působí jako ředitel výzkumu v Gyricon Media Inc., samostatné dceřinné společnosti Xerox Corp.
Robert Metcalfe (*1946), počítačový vědec, v Xerox PARC vyvinul síťovou technologii Ethernet, kterou dnes ke spojení využívá na 100 milionů počítačů. Později spoluzakladatel společnosti 3Com. Americký prezident George W. Bush mu v roce 2005 udělil Národní medaili za technologický přínos.
Gary Starkweather (*1951), fyzik, v Xerox PARC řídil tým, který vyvinul laserovou tiskárnu. Později pracoval pro společnosti Apple Computer, Pixar a LucasFilm.
Anne M. Mulcahyová (*1952 ), současná CEO a předsedkyně představenstva Xerox Copr. Ve společnosti pracovala původně jako personální ředitelka. Časopis Forbes ji v seznamu nejmocnějších amerických žen uvedl na šesté příčce.

Řekli o firmě
„Inovace byla vždy jádrem síly Xeroxu. Naše úspěchy jen dokazují, jak lidé v Xeroxu posouvají hranice vědy, strojírenství a technologie. Naši vědci vytvořili líheň inovací, která podporuje naše vedoucí postavení na technologickém trhu a pohání růst Xeroxu a jeho zákazníků.”
Hervé Gallaire, Xerox Innovation Group

„Podle mého názoru byla struktura softwaru vyvinutého v Xeroxu pro SmallTalk a Xerox Star výrazně pokročilejší než Mac OS a Windows. Star byl obrovským úspěchem s vlastnostmi, které dnešní systémy dosud nemají, i přestože vidím OpenDoc jako největší krok kupředu od systémů Xeroxu. Mám velký respekt vůči počítačovým inženýrům v Xerox PARC, kteří vedli cestu inovací, ze které teď všichni těžíme, a od kterých jsem se naučil mnoho o navrhování softwaru.“
Bruce Horn, programátor, tvůrce aplikace Macintosh Finder

„Princip xerografie a celoživotní úsilí Chestera Carlsona jsou nedílnou součástí dědictví naší společnosti. Název společnosti se k tomuto odkazu hrdě hlásí, stejně jako pracovníci společnosti. Xerox, tak jako před sedmdesáti lety, stále investuje obrovské úsilí a velkou část obratu do vývoje nových technologií a řešení, které zjednodušují práci s dokumenty. Tak, jak to původně dělal Chester Carlson.“
Petr Sichrovský, generální ředitel Xerox Czech Republic s. r. o.

autor Jan Kapoun