Ekonomický argument proti cestování časem: nenulová inflace

Fyzika | 02.07.07

V debatách o přípustnosti cestování časem se často setkáváme s argumentem: Proč tyto cestovatele nepozorujeme? Nebo jsme si jich snad pouze nevšimli? Zajímavou verzi tohoto argumentu svědčící proti možnosti cestování v čase představil ekonom Marc Reinganum.

Reinganum vycházel z toho, že ve světě existuje kladná inflace. Cestovatelé v čase by ovšem mohli finanční prostředky přesouvat v čase sem a tam, což by úrokové míry srazilo na nulu. Tudíž cestovatelé v čase mezi námi neexistují.
Podrobnější rozklad: Pro cestovatele v čase by bylo výhodné uložit určitou částku před x lety a pak se pouze radovat z úroků. Lze namítnout, že by to nemuselo být výnosné, vždyť mohlo dojít k inflaci převyšující úrokovou míru. Jenže to cestovatele v čase nezastaví, protože má k dispozici jakési perpetum mobile. Poprvé zhodnocené prostředky mu nic nebrání znovu uložit na počátku své investice – a tak dále. Díky možnosti opakování bude taková transakce výhodná bez ohledu na výši inflace; stačí pouze, aby úroková míra byla nenulová (obdobně by celý mechanismus fungoval i pro zápornou úrokovou míru).
John D. Barrow ovšem poznamenává, že celý argument není úplně neprůstřelný. Ceny určité komodity se také liší podle místa a to neznamená, že mezi místy nelze cestovat. Je možné, že cestování v čase by s sebou neslo tak vysoké náklady (energetické apod.), že by se prostě tento druh investice nevyplatil – nejednalo by se ovšem o principiální omezení „fyzikálního“ typu.

Zdroj:
Barrow, John D.: Kniha o nekonečnu
Paseka, Praha 2007
objednávka na stránkách vydavatele
http://www.paseka.cz/978-80-7185-822-5.html

Anotace vydavatele: Stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce
Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí . Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.