Letadla se možná dočkají nátěrů proti ledu

Chemie |

Inspirací pro nové technologie letadel se možná stanou proteiny arktické ryby (platýze) Pseudopleuronectes americanus.




Inspirací pro nové technologie letadel se možná stanou proteiny arktické ryby (platýze) Pseudopleuronectes americanus.

Proteiny, které chrání organismy v chladném prostředí před zmrznutím, se již technologicky používají. Zkouší se třeba jako přísada do potravin, které by se pak v ledničce při teplotě pod bodem mraz nepoškodily (nepotrhaly by je vznikající krystalky ledu).
Zatímco většina protimrznoucích látek, které používají živé organismy, funguje na principu změny bodu tuhnutí vody (obdoba soli používané k posypům), proteiny to řeší složitěji. Mohou například obalovat vznikající krystalky ledu, a tím jim bránit v růstu; obě geometrické struktury do sebe zapadají podobně jako klíč z zámek. Tak to dělá arktický platýz.

Vědcům z německého Fraunhoferova ústavu se nyní podařilo vytvořit z těchto proteinů povlak, který bude možné nanášet na různé materiály. Bylo třeba na jednu stranu dostat proteiny do nátěru/povlaku takovým způsobem, aby vše drželo pohromadě, ale proteiny stále měly dostatek volnosti k vazbě na drobné ledové krystalky. Žádoucí vlastnosti směsi zajistily další dodatečně přidané látky.

Výsledkem tohoto přístupu by mohly být nové protinámrazové nátěry pro letadla. Námraza na křídlech letadel je nepříjemná, může vést k pnutím a turbulencím, které mohou při startu nebo přistání ohrozit stabilitu stroje. Zajímavou aplikací by mohlo být i použití těchto proteinů pro nátěry v mrazácích ledniček, které by pak nebylo nutné odmrazovat.

Technologie výroby ještě není doladěná. Dalším úkolem vědců bude zkusit nahradit proteiny nějakou látkou s obdobných účinkem, ale přitom stabilnější. V této souvislosti se uvažuje především o různých polymerech. Problémem by mohla být rovněž tloušťka nátěru letadla – pokud by nebyl dostatečně tenký, pak by nepravidelnosti na jeho povrchu mohly samy o sobě způsobovat turbulence nebo letadlo brzdit.

Zdroj: New Scientist








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.