Leydenská láhev – pro hudebníky, kejklíře i zubaře

Chemie |

V dějinách výzkumu elektřiny a magnetismu se obvykle zmiňují počátky v antice, kompas, středověké spekulace a potom nástup moderní vědy. Pojďme se podívat na méně známou kapitolu, totiž počátky populárních „leydenských lahví“.




pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Leydenská láhev byla v 1. polovině 18. století prvním přístrojem, který dokázal elektrickou energii nejen produkovat, ale také uchovávat pro pozdější využití (takže šlo o něco na způsob kondenzátoru). Název má od holandského města Leiden, příslušné experimenty ovšem začaly již dříve. Prvenství zřejmě patří německému duchovnímu Ewaldu Georgovi von Kleistovi.

Při jednom z experimentů vstrčil třením zelektrizovaný hřebík do baňky s vodou a obdržel ránu, pouze ale pokud se lahvičky dotkl druhou rukou. Při dalších experimentech změnil kapalinu a získal láhev schopnou uchovávat náboj až 24 hodin. Záleželo to na tloušťce a kvalitě skla (nejkvalitnější bylo údajně sklo tehdy používané pro výrobu pivních lahví :-); mimochodem, člověk by si myslel, že lahvové pivo je až mladšího data). Jako nejúčinnější náplň leydenské lahve se nakonec ukázaly být elektrolyty. Předměty tohoto typu brzy získaly velkou popularitu i mimo vědeckou komunitu.

Krátce po objevu skladování elektřiny se přišlo na její využití i mimo vlastní vědecký výzkum a společenská povyražení – v medicíně. Elektřina se brzy začala používat ke stimulaci periferních nervů během operací, stejně jako pro potlačení bolesti například při zubařských zákrocích nebo při chorobách srdce (http://www.pain.cz/neuromodulace/menu.php?id=3 – mimochodem je zde zmíněno, že už ve starověku někdy lékaři přikládali na tělo elektrické ryby).
Krátce na to se zjistilo, jak do již nabité leydenské lahve ukládat další náboj – namísto kapaliny byl vnitřek (i vnějšek) láhve obložen kovovou fólií a od elektrizovaného předmětu se náboj dovnitř přiváděl drátkem. Ve stejné době se objevil i první skutečný deskový kondenzátor: skleněná deska potažená z obou stran měděnou fólií.

Zdroj: Josef Heřman: Od jantaru k tranzistoru, FCC Public, Praha 2006 a další

Vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš dokonce vymyslel strunný hudební nástroj, který by byl soustavou leydenských lahví napájen.
http://www.cez.cz/presentation/static/miniencyklopedie_elektriny/1-1.htm

Výroba leydenské lahve v domácích podmínkách
http://fyzweb.cuni.cz/bizarnikramy/ind3.htm
http://www.goncb.cz/fyzika/pokusy/pokusy/733.htm

Role leydenské lahve v dějinách radiotechniky
http://www.radioservis-as.cz/archiv07/02_07/02plus.htm











Komentáře

30.07.2014, 06:00

.... ñïàñèáî çà èíôó....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.