Student World

Amnon Marinov a jeho tým z univerzity v Jeruzalémě oznámili, že v pozemské hornině zřejmě detekovali prvek s atomovým číslem 122. To by bylo hodně zásadní zjištění, vždyť supertěžké prvky za uranem (atomové číslo 92) dnes připravujeme výhradně uměle. Většina vědců je ale k objevu krajně skeptická.
Vědci analyzovali čištěný roztok thoria pomocí hmotností spektroskopie. Vyšlo jim, že zde jsou přítomny prvky s relativní atomovou hmotností hmotností 292 (součet počtu protonů a neutronů). Žádný takhle těžký prvek ale není znám – samozřejmě by se mohlo jednat o nějakou molekulu; původně měli vědci podezření na znečištění uhlovodíky, to se ale údajně podařilo vyloučit. Hmotnost jádra 292 by podle poměrů panujících v téhle části periodické tabulky mohla odpovídat třeba prvku se 122 protony a 170 neutrony nebo dokonce 124 protony a 168 neutrony. Takovýhle prvek by byl krajně nestabilní, Marinov a kol. ovšem spekulují, že nějaké excitované stavy by mohly mít vyšší poločas rozpadu. Něco podobného je známo u tantalu-180. (Poločas rozpadu by měl prvku umožnit přežít minimálně stáří Země – pak už nevznikl.)
Panují ale krajní pochybnosti o tom, že by něco takového bylo možné. S thoriem se pracuje běžně a dosud si nikdo ničeho takového nevšiml. Navíc, pokud vůbec existují stabilní supertěžká jádra, měla by být v periodická tabulce zase výrazně dál než u atomového čísla 122.
Výsledky získané hmotnostní spektroskopií jsou pro tak zásadní objev prostě málo přesvědčivé. Mnohem pravděpodobnější tedy v tuto chvíli je, že se do metody či zpracování výsledků vloudila nějaká chyba.

Zdroj: New Scientist

Viz také
Kde se v periodické tabulce skrývají ostrovy stability

Poznámka: Námět na hravé počítání. Jaká molekula by mohla mít onu relativní hmotnost 292?

autor Pavel Houser