Kanibalismus se asi nevyskytoval náhodně

Historie |

Kanibalismus je kulturní fenomén vyskytující se v dřívějších lidských společnostech v mnoha formách, přesto však poměrně vzácně. Nemusí jít ale o nahodilost, nakonec zde mohou být i nějaké selekční tlaky zcela biologického charakteru.




Jared Diamond uvádí v této souvislosti případ vysočiny Nové Guinee. Místní zemědělci měli velmi omezený přístup k potravinám živočišného původu; běžně proto jedli myši, brouky či pavouky. Prakticky výhradně rostlinná strava by sama o sobě ještě nemusela být pohromou, problém však je, že místní pěstované plodiny obsahují v porovnání s našimi obilninami (a navíc luštěninami) jen velmi málo bílkovin. Pěstovala se zde například cukrová třtina, banány a dále škrobnaté hlízy (batáty, taro, jam…). U dětí z hor Nové Guinee, kde nebyly k dispozici ani ryby, se běžně vyskytuje vyboulené břicho – což není důsledek nedostatky kalorií jako takových, ale nedostatku bílkovin.

Když k tomu připočítáme, že na Nové Guinei se až donedávna (ne-li dodnes) vyskytoval kanibalismus, nemusí jít o náhodu. O tom, jak zde byl tento zvyk rozšířený, svědčí třeba to, že právě zde začaly být zkoumány lidské prionové choroby.To, že u místních obyvatel je ve zvýšené míře zastoupen gen poskytující proti škodlivým prionům jistou imunitu, nejspíš nadto svědčí o tom, že tento zvyk se zde uplatňoval dost dlouho. Nakonec zemědělství na vysočině Nové Guinee je jedním z nejstarších na světě, takže s nedostatkem bílkovin se zde lidé nejspíš potýkají pěkně dlouho – teprve později byl problém zmírněn tím, že se sem od austronéských kolonistů na pobřeží dostali domestikovaní vepři a slepice.

Diamond přímo tvrdí, že kanibalismus byl vyvolán nedostatkem bílkovin ve stravě.

 

Zdroj: Jared Diamond: Osudy lidských společností, Columbus, Praha 2000

 

V této souvislosti je nápadné, že masový kanibalismus se vyskytoval ještě v jedné kultuře, u Aztéků. V obou případech měl jev úplně jinou kulturní povahu – Aztékové pojídali některé ze svých lidských obětí po konkrétních rituálech, na Nové Guinei se jedli zabití bojovníci i vlastní lidé zemřelí přirozenou smrtí. Lišil se i způsob konzumace – na Nové Guinei se jedlo vše (včetně mozku, kde nákaza priony zvlášť hrozila), Aztékové konzumovali především lidskou krev zpracovanou do „těsta“ s kukuřičnou moukou, což proti prionům asi celkem chránilo.

I u Aztéků je přitom nedostatek potravin živočišného původu evidentní (byť pěstovali na proteiny celkem bohatou fazoli) – dokonce sbírali muší vajíčka z hladiny jezera Texcoko a vyráběli si z nich jakousi pastu.

Kanibalismus se příležitostně objevoval i jinde v období hladomorů, v obou popsaných kulturách byl ale běžný i v dobách dostatku potravy. Možná máme před sebou zajímavý příklad, jak lidská kultura není zdaleka nezávislá na čistě biologických (ekologických) podnětech.

 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.