Student World

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Jak vypadaly vztahy mezi neandrtálci a Homo sapiens v době, kdy náš druh pronikl do Evropy? Otázka se neustále přemílá sem a tam, nicméně trochu vyjasnit snad lze.

– Za vymřením neandrtálců sotva stály klimatické faktory. Například ochlazením se neandrtálci dokázali přizpůsobit už v minulosti.

– Čili za koncem neandrtálců nejspíš stál Homo sapiens, ať už šlo o nějakou „genocidu“ nebo prostě o ekologické vytlačení. Homo sapiens používal oproti neandrtálcům jiné přístupy k lovu (například výrazná specializace na lov určitého zvířete, alespoň sezónní, oproti podle všeho spíše nespecializovanému lovu neandrtálců). Je možné, že v první fázi se oba druhy spíše míjely a do kontaktu došly až při zhoršení klimatických podmínek nebo ve chvíli, kdy hustota osídlení nově příchozích přesáhla určitou hranici. Proces mohl být komplikovaný, v určitých lokalitách se zdá, že po nějakou dobu se zde neandrtálci a Homo sapiens prostě střídali. Homo sapiens zřejmě na rozdíl od neandrtálců dokázal vybudovat širší sociální síť, což v případě konfliktu hrálo v jeho prospěch.

– Každopádně je zajímavé, že neandrtálci přebírali mnohé kulturní zvyklosti i technologie Homo sapiens (alespoň těžko předpokládat, že by je nezávisle vynalezli zrovna ve chvíli, kdy se setkali s Homo sapiens – to by je mohli objevit i dříve). Chatelperronská kultura, zřejmě neandrtálská, má mnohé rysy sousedního aurignacienu. Neandrtálci přejali technologie zhotovování čepelí i zpracování kosti a paroží.

U technologií je celkem logické předpokládat, že neandrtálcům poskytovaly nějakou výhodu. Proč ale neandrtálci přebírali například drobné umění (propíchnuté zvířecí zuby) nebo takové věci, jako je malování těla (takto se interpretují nálezy kusů hlinky)? David Lewis-Williams tvrdí, že se tím více-méně pokoušeli předstírat, že jsou stejným druhem jako Homo sapiens. Třeba (ať už se neandrtálci dorozumívali jakkoliv) dokázali přejmout i nějakou zjednodušenou verzi jazyka Homo sapiens ve smyslu pidgin.

Nicméně například nástěnné malby neandrtálci nezhotovovali a nepřejali ani komplexnější lovecké strategie. Jejich sociální organizace byla odlišná od Homo sapiens (i když i společnosti neandrtálců byla jistě nějak diferencovaná, nedošlo údajně například k „diferenciaci prostoru“ kromě té zcela praktické, kdy se nějaké činnosti například vykonávaly u ohně a jiné ne). David Lewis-Williams ale především soudí, že neandrtálci měli jiný typ vědomí, snad jakousi absenci abstrakce (úplně jistě ně – zhotovit kamenný nástroj vyžaduje mít předem jeho mentální reprezentaci), možná neměli náboženství, šamany, mýty, nedokázali konstruovat alternativní realitu/fikci. Přijímali pouze určité vnější rysy kultury Homo sapiens, ne jejich významy (nebo jim přikládali jiný význam).

Zdroj: David Lewis-Williams: Mysl v jeskyni, Academia, Praha 2007

Poznámky:

– Knihu jako celek ovšem doporučit z řady důvodů nemohu.
– Nicméně i umění například ve smyslu sošek může dávno předcházet období přechodu středního a mladšího paleolitu.
– Samozřejmě se trochu vnucuje otázka, nakolik všechny tyto spekulace stojí na pevné zemi a nakolik na vodě.
– A vnucuje se také otázka, proč by to všechno neandrtálci dělali (tedy kromě přebírání technologií), pokud by jim to nějak „nebylo vlastní“ nebo by takovým aktivitám nerozuměli? Prostě mimovolná memetická infekce? Nebo snad proto, aby nebyli loveni jako zvěř? Ale to se Homo sapiens lovil i mezi sebou…

autor Pavel Houser