Student World

V jižní Africe se pastevectví začalo šířit kolem přelomu letopočtu. Genetické rozbory provedené odborníky ze Stanfordu ukazují, že nešlo o přebírání kultury, ale o důsledek masivní migrace směřující ze severnějších oblastí. Jednalo se o proces, které trochu připomíná pozdější expanzi lidí hovořících jazyky bantu.

Migrace Bantuů probíhala od 2. poloviny 1. tisíciletí n. l. a spolu s ní se na jih šířilo zemědělství a železné nástroje. Chov krav a ovcí je ale z jižní Afriky znám už z doby před bantuskou expanzí. Jak se sem dostal?

Výzkum byl proveden na současných populacích porovnáním jejich chromozomu Y, který je relativně stálý, protože se prakticky nerekombinuje (je vždy jen v jedné kopii; pouze jeho malá část se může rekombinovat s chromozomem X). Chromozom Y se zkoumal u celkem 13 populací od Tanzánie až po úplný jih Afriky. Ukázalo se, že řada mužů sdílí mutaci, která se podle všeho ve východní Africe objevila někdy před 10 000 lety, na jih se však rozšířila až na přelomu letopočtu. U Bantuů se ovšem tato mutace nevyskytovala.
Logickým závěrem je, že kolem přelomu letopočtu došlo k migraci pastevců z východní Afriky na jih kontinentu. Archeologickým dokladem této migrace je také šíření první doložené keramiky na jihu Afriky. Pravděpodobně šlo o lidi hovořící niltoskými jazyky.

Ve východní Africe se příslušná mutace rozšířila asi před 10 000 lety, kdy na Blízkém východě vznikalo zemědělství. Zřejmě šlo tedy o dobu, kdy k civilizačním pohybům docházelo souběžně na řadě míst. Jako příčina se logicky nabízejí klimatické změny po skočení poslední doby ledové.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:
– Výzkum v tomto případě upřednostňuje šíření neolitických technologií pomocí přímé migrace. Viz spory o charakter neolitu evropského, kde dnes převládá představa spíše kulturního přebírání nových technologií.
– Migrace směřující v Africe ze severu k jihu jsou zajímavé i proto, že khoisanské („křovácké“ apod.) obyvatelstvo jižní Afriky je někdy pokládáno za podobu člověka nejbližší prvním Homo sapiens, jakési „původní etnikum“; je to ovšem sporné; právě proto, že khoisanské jazyky se vyskytují i na severu (byť jazyková a genetická příbuznost je něco jiného). Viz článek
Koisané – původní etnikum?
– Na migraci kmenů Bantu je zajímavé, že se stromeček migrace podařilo hodnověrně rekonstruovat analýzou jazykových rozdílů a podobností mezi jednotlivými bantuskými jazyky, přičemž použit byl stejný software, jaký slouží k analýze genetických dat.

Viz také
Zemědělství před zemědělstvím
Typická smrt britského neolitika – rána do hlavy

autor Pavel Houser