Odkud se vzala „žabomyší válka“?

Člověk |

Žabomyší válka, dnes označení pro spory nevýznamné a malicherné, má svůj původ kupodivu už ve starověku, a to hned vedle hrdinských homérských eposů. ...




Žabomyší válka, dnes označení pro spory nevýznamné a malicherné, má svůj původ kupodivu už ve starověku, a to hned vedle hrdinských homérských eposů.

Batrachomyomachia, neboli "Válka žab a myší", je totiž epickou skladbou přičítanou ve starověku Homérovi. Mělo se jednat o ironickou hříčku, kterou slepý básník vytvořil ve svém mládí ještě před slavnými eposy o trojské válce.
Dnes se však předpokládá, že parodie je až pozdějšího původu, o čem svědčí jednak důvody lingvistické (uvádí je podrobněji např. Růžena Dostálová v předmluvě ke knize Homérské hymny), jednak kulturní (popisované prostředí je již na vyšší úrovni než bylo to homérské). Předpokládá se tedy vznik někdy po roce 550 př. n. l. (naproti tomu stáří homérských eposů je otázkou mimořádně komplikovanou, ovšem nepředpokládá se datování do doby pozdější než 8. stol. př. n. l.). Zatímco homérské eposy se zřejmě zrodily v maloasijské Iónii či na přilehlých ostrovech (Chiu či Lesbu), Batrachomyomachia má podle všeho původ v Athénách.
Báseň byla ve starověku velmi oblíbená. Její parodický charakter nešetřil ani řecká božstva, takže například Pallas Athéna zde utrpí velkou škodu od myší, které jí rozkoušou na dluh koupené roucho.
Uvádíme ukázku v překladu Otokara Smrčky, který se pokusil zachovat i v češtině podobu řeckého homérského verše označovanou jako hexametr. Jedná se opět o parodii na trojskou válku, kde se rozhoduje, na čí stranu se přidají jednotliví olympští bohové.

Tehdy na hvězdném nebi Zeus, dav svolati bohy,
války jim ukázal shon a bojovníky ty chrabré,
statné a počtem silné a nesoucí oštěpy dlouhé,
jako když Kentaurů voj neb Gigantů do boje táhne.
S laškovným úsměvem ptal se, kdo z bohů chce pomáhat v boji
žábám a nebo myším a oslovil Athénu takto:
Milá dcero ty asi se vypravíš na pomoc myším?
Ony přec po tvém chrámě ti v houfech napořád brousí,
z tuku tam mlsajíce a z všelikých obětních jídel.
Tak tedy pravil Zeus, však Athéna děla:
Otče, já nehodlám nikdy jít myším, budou-li v tísni,
na pomoc, protože časem mi natropí nemálo zlého,
obětní vínky mi kazí a lampy, jak na olej chodí.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.