Student World

Tři zajímavosti ze zahraničních zdrojů: k čemu bude DNA s umělými bázemi, proč sušit krevní destičky, řádila v neolitickém Jerichu tuberkulóza?

Kde se vzala tuberkulóza? Ačkoliv se ojediněle ukazuje, že by jí snad mohl trpět Homo erectus, větší rozšíření této choroby je podle většiny vědců spojeno až s nahuštěním lidí na jedno místo a soužitím lidí s domácím dobytkem. Je tento předpoklad správný? Na to by měl odpovědět průzkum kosterních pozůstatků (lidských i zvířecích) z „nejstaršího města světa“ – Jericha, jehož počátky sahají až někam do doby 9000 př. n. l. Výzkum provede německo-izraelsko-palestinský tým s pomocí kostí, které byly před desítkami let vykopány v Jerichu a nyní náhodně objeveny v krabicích v muzeu univerzity v Sydney.
Kromě tuberkulózy budou vědci pátrat i po stopách malomocenství nebo malárie.
Zdroj: Eurekalert

Viz také
Tuberkulóza trápila člověka už před půl milionem let

Média před více než týdnem informovala o tom, že vědcům se podařilo složit „DNA“ se čtyřmi umělými bázemi. Nešlo o deriváty, ale opravdu o báze nové, které se těm přirozeným podobaly pouze v místech vodíkových můstků. Tahle DNA mohla tvořit nejen dvou, ale i trojšroubovice, přičemž vlákna u sebe držela pevněji než v DNA klasické.
K čemu by něco takového mohlo být dobré? Biologické využití je nejasné, ale rýsují se zde aplikace na poli elektroniky. Pevnější/stabilnější šroubovice DNA by například mohla fungovat jako vodivý kanál, obdoba drátu. Jinou variantou je „skládání“ nanostruktur pomocí motání DNA, tedy jakési molekulární kleště. Nakonec se nabízí i možnost nějak kombinovat přirozené a umělé báze.
Dosud vědci připravili pouze šroubovice dlouhé asi 100 umělých bází, ale nechtějí u toho zůstat.
Zdroj: New Scientist

Viz také:
Jak skládačkám z DNA vdechnout život
DNA se dvěma novými bázemi se umí i replikovat

Fern Tablin z University of California v Davisu přišel s postupem, při němž se krev rozdělí a izolují se z ní krevní destičky. Ty se poté nanesou na sacharidový polymer, vše se vysuší a zmrazí. Vzniklý prášek by měl být lehce skladovatelný, trvanlivý a velmi účinný při poranění; pomoci by měl nejen při akutním krvácení, ale i při hojení rány.
Zdroj: New Scientist

Viz také:
Zelená krev šokovala chirurgy

autor Pavel Houser