Student World

Tranquility

Délka: 6,7 m

Průměr: 4,5 m

Hmotnost: 15 550 kg

Předpokládaný start: únor 2010

Nosič: Endeavour (STS-130)

Výrobce: Evropa

Provozovatel: USA

Úkol: spojovací modul, podpora životních podmínek

Modul Tranquility (Klid) je třetím ze série spojovacích modulů. Pod původním názvem Node 3 ho vyrobila firma Thales Alenia Space z italského Turína. Stejný podnik je podepsán také pod modulem Harmony (Node 2). Na Floridu byl modul Tranquility dopraven 20. května 2009, aby se připravil na svou cestu k Mezinárodní kosmické stanici, předběžně naplánovanou na únor 2010. Posádka raketoplánu Endeavour (STS-130) má Tranquility připojit na spodní spojovací uzel modulu Unity. K Tranquility pak bude následně připojen spojovací tunel PMA-3.

Modul Tranquility

Tranquility ale nebude jen spojovacím modulem se šesti uzly. Uvnitř modulu budou nainstalovány systémy pro údržbu životního prostředí Mezinárodní kosmické stanice. Konkrétně by se mělo jednat o přístroj, který bude vyrábět kyslík z odpadní vody, dále o techniku pro filtraci a kontrolu atmosféry apod.

Modul bude vybaven také tréninkovým běžícím pásem pro fyzické cvičení posádky vesmírného komplexu. Na počátku roku 2009 vyhlásila NASA na internetu anketu, ve které mohla veřejnost vybrat jméno nového modulu. Na výběr byly čtyři možnosti (Earthrise, Legacy, Serenity a Venture), případně mohl každý čtenář podat svůj vlastní návrh. Hlasování mělo sice pouze poradní charakter, ale i tak si NASA pořádně „zavařila“. Anketu totiž vyhrál známý americký moderátor Stephen Colbert, jenž ve svém pořadu dokonce diváky vyzval, aby pro něj hlasovali. Výsledky byly zveřejněny 23. března 2009 a z celkového počtu 1,2 milionu hlasů připadlo Colbertovi plných 230 539. NASA si ale nemohla dovolit pojmenovat modul Mezinárodní kosmické stanice po žijící osobě.

Přimhouřit oko by snad mohla jedině v případě slavného vědce, ale u moderátora televizní show by to mohl být problém. Představte si například situaci, že by se Colbert dopustil něčeho nekalého, a přitom by po něm byl pojmenován modul stanice. Co by potom NASA dělala? Dne 14. dubna 2009 úřad oznámil, že modulu dá jméno Tranquility na počest 40. výročí přistání člověka na Měsíci. Modul Apolla 11 v roce 1969 přistál na Měsíci v Moři klidu (Mare Tranquillitatis). Colbert dostal malou cenu útěchy, jeho jménem bude pokřtěn výše zmíněny běžící pás pro fyzické cvičení posádky.

Cupola

„Modul“ Cupola se vydá k ISS společně s Tranquility, ke kterému bude připojen. Vyrobila jej stejná firma jako Tranquility a majitelem je dle dohody NASA, která za to dopraví na stanici Evropské kosmické agentuře náklad. Cupola znamená v italštině „kopule“, což není název zvolený náhodně. Tvar tohoto malého modulu svým tvarem připomíná kopuli, osázenou šesti bočními a jedním horním oknem. Cupola má výšku 1,5 metru a maximální průměr 3 metry. Astronauti ji využijí při pozorování Země, ale především k výhledu na povrch stanice. Cupola má zjednodušit především robotizované operace mechanickým manipulátorem v otevřeném kosmu.

Cupola

Rassvet

Délka: 5,5 m

Průměr: 2,2 m

Hmotnost: 4 700 kg

Předpokládaný start: květen 2010

Nosič: Atlantis (STS-132)

Provozovatel: Rusko

Úkol: skladovací modul

Malý výzkumný modul Rassvet (původně Mini – Research Module 1 – MRM 1) by se měl v roce 2010 vydat k Mezinárodní kosmické stanici v nákladovém prostoru raketoplánu. Úkolem modulu je vytvořit další prostor pro skladování a především pak rozšířit spojovací uzly stanice pro návštěvnické kosmické lodě.

Nauka

Délka: 13 m

Průměr: 4,1 m

Hmotnost: 20 300 kg

Předpokládaný start: konec roku 2011

Nosič: Proton-M

Provozovatel: Rusko

Úkol: výzkumný modul

Víceúčelový laboratorní laboratoř Nauka (původní označení Multipurpose Laboratory Module – MLM) se má do vesmíru vydat koncem roku 2011 pomocí ruské nosné rakety Proton-M. Měl by být připojen k modulu Zvezda a v jeho útrobách najdou místo zásoby, záložní kontrolní systém i několik vědeckých přístrojů.

Pozice modulu Nauka

Alpha Magnetic Spectrometer (AMS)

Alfa magnetický spektrometr (AMS) má umožnit studium kosmického záření. Na přístroji v hodnotě 1,5 miliardy dolarů pracuje na 500 vědců z 56 institucí z 16 států světa. Přístroj bude ke stanici dopraven raketoplánem Endeavour (STS-134) v létě 2010.

Tento text je ukázkou z knihy Petr Kubala: ISS – Mezinárodní vesmírná stanice, kterou v listopadu 2009 vydalo nakladatelství Computer Media.

Podrobnosti o knize na stránkách vydavatele

Ukázka ve formátu pdf

autor