Statistická kuriozita: Pásy a smrt na silnicích

"Zdravý rozum" říká, že připoutání snižuje pravděpodobnost úmrtí při dopravní nehodě. Nepřipoutaní lidé při nehodě častěji zahynou. Neumožňuje ale statistika i jinou interpretaci dat?

Sdílet

***pravidelné páteční "přetištění" staršího článku

Jan Hendl v knize "Přehled statistických metod zpracování dat" uvádí popsaný případ jako ilustraci problému "třetí [matoucí] proměnné". Situace je v tomto případě podle Hendla zhruba následující:
K dispozici máme údaje o připoutání zjištěné v souvislosti s nehodami a údaje o úmrtí. Nevíme, jak to vypadá "bez nehody" - nemáme prostě údaje o tom, zda třeba nepřipoutaní řidiči častěji bourají, jediné, co známe, jsou čísla provázející realizované nehody. Procento úmrtí nepřipoutaných je v případě nehody vyšší než u připoutaných. Tedy - pásy snižují úmrtnost při nehodách?
Takový závěr je zdánlivě jasný a logický, kupodivu by ale mohl být chybný. Do hry totiž vstupuje právě třetí proměnná, a tou je rychlost při nehodě (taktéž se měří/rekonstruuje). Pokud zohledníme tuto veličinu, zjistíme, že úmrtnost při nehodě závisí především na rychlosti vozu v době nehody. Větší rychlost znamená vyšší úmrtnost - a to bez ohledu na to, zda byly použity pásy. Nižší rychlost odpovídá nižší úmrtnosti, opět bez ohledu na pásy.
Celková vyšší úmrtnost nepřipoutaných řidičů je tedy dána tím, že častěji havarují ve vyšších rychlostech; jinak řečeno, jezdí riskantněji. Není to ale zřejmě tak, že by pásy nějak kauzálně ovlivňovaly úmrtnost, spíše se jedná o příznak/koincidenci - kdo se poutá, chová se pravděpodobně i jinak zodpovědněji a když už i přesto havaruje, pak spíše "lehce" - a častěji havárii přežije (takže by se dala předložit i hypotéza, že nepřipoutaní řidiči relativně častěji havarují).

Zdroj: Jan Hendl: Přehled statistických metod zpracování dat, Portál, Praha, 2004

Poznámka: Uvedený příklad je modelový, rozbor použitých statistických dat je míněn především jako ilustrace. Jistě existují i jiná data/statistiky. Ve skutečnosti by člověk očekával, že pásy zřejmě zachraňují část lidí i přímo "kauzálně". Příklad však dobře ukazuje, že statistiky jsou v tomto případě hodně ovlivněné tím, že už samotný vzorek připoutal/nepřipoutal se je značně výběrový a je třeba zohlednit i "skryté" proměnné.
Existuje i bizarní (a sotva vážně míněný) nápad mít volant zakončený ostrou tyčí. Pak by všichni jezdili opravdu ultrabezpečně, téměř každá nehoda by mohla být smrtelná.

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Tagy

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

26.09.10, 12:54 Petr

Humorná statistická kuriozita:-)

Řekněme, že by podrobný statistický průzkum prokázal, že pásy pomohou v 5ti případech ze 6ti nehod. Z toho potom by racionální přístup policie měl být takový, že by si při "odchycení" nepřipoutaného řidiče měla hodit hrací kostkou, a při padnutí třeba čísla 6, řidiče bez trestu propustit:-)
Petr Mareš

25.09.10, 08:49 lemming

Špatná otázka

Studie je ukázkou toho, že na špatnou otázku člověk dostane špatnou odpověď ;-) Samozřejmě, že je mnohem důležitější, jestli při nárazu jedu 10 km/h nebo 200 km/h než jestli jsem při nárazu v 200 km/h připoután nebo ne.

Smysluplná studie by měla vzít rozsahy rychlostí, odstupňované třeba po 10 km/h a v rámci nich zkoumat vliv připoutání na smrtelnost nehody.

Čímž samozřejmě nepopírám demonstraci vlivu "skryté" proměnné, ten je občas opravdu fatální-

25.09.10, 00:24 Petr

Náraz při 30 km/h

Kdysi v roce 1982, jsem se starým Spartakem, bez pásů, narazil ve 30 km/h (v=8,33 m/s) do stromu. Karoserie uhla asi o s=0,3 m. Z toho se dá zjistit přetížení a=v^2/(2.s)=116 m/s^2 tj. asi 12g. Celý náraz trval asi 2.s/v=0,07 sekundy. Z pokusů plyne, že člověk vydrží přetížení až 83g po dobu 0,1 sekundy. Tam jsme tedy měli rezervu. Výsledek? Já jsem si o volant shmoždil ruku a bratranec, coby spolujezdec, měl naražený hrudník. Kdyby jsme měli pásy, asi by se "nic" nestalo.
Petr Mareš

24.09.10, 23:12 Wrunx

Ona to asi ani moc

kuriozita nebude. Je úplně jasné že úmrtnost závisí víc na rychlosti než na použití pásů, protože jestli člověka při uvažovaném čelním nárazu zastaví palubní deska anebo ho rozřízne "zastavený" pás, vyjde nastejno. Ale na rozdíl od nepřipoutaného má jezdec s pásem vždy určitou nenulovou šanci, že se při nárazu vektory sil odychýlí a pak splní pásy to, co se od nich čeká - aby si člověk "zbytkovou" setrvačností nerozmlátil o interiér vozu zbytek toho co má ještě pohromadě. Kdo někdy prodělal neupoután srážku v malé rychlosti, dobře ví o čem je řeč.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World