Vztah matematiky k fyzice podle Feynmana
Neživá příroda | 09.10.09
Feynman tvrdí, že skutečně existují dvě kultury - lidé, kteří rozumějí matematice natolik, aby ocenili její eleganci, a ti druzí.
Sdílet
***opět páteční přetištění staršího článku
Do pestré palety úvah o tom, jaký je vztah mezi matematikou a fyzikou, přispěl také známý popularizátor a nositel Nobelovy ceny Richard Feynman. Pokládá si dosti častou otázku - proč mají základní fyzikální zákony matematickou povahu? Jak to, že svět je své hloubce právě matematický?
Feynman nejprve vysvětluje, oč mu přesně jde. Třeba Faradayův zákon udává, že množství kovu vyloučeného na elektrodě je úměrné proudu a době, po kterou tento proud probíhá. To je ale závislost dosti banální, na které není nic hlubokého - proud prostě "nese" vylučované atomy. Podobných pravidel, které se dají snadno převést na slovní (a logický) popis, existuje celá řada, ale nám se jedná o něco jiného.
U jiných zákonů je totiž jejich matematický charakter "čistý" - matematické vyjádření je to jediné, které nám zbývá, nemáme žádnou analogii, která by nám umožnila si představit, proč je v určitém vzorci třeba ta a ta mocnina. Navíc se zdá, že čím je zákon základnější, tím méně je v něm výše uvedené triviality. Matematika se ještě ke všemu stává složitou.
Podle Feynmana z toho všeho vyplývá, že fyzikální zákony (alespoň ty základnější) se bez matematiky prostě vysvětlit nedají. Na rozdíl třeba od Hawkinga (viz např. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/CE6712689015322DC1256E970048C74A) je Feynman přesvědčen, že užití matematiky by se neměli vyhýbat ani popularizátoři. Matematika se totiž podle něj nedá převést do slov, protože nejde jen o pouhý jazyk nebo systém symbolů, ale kromě toho navíc o způsob uvažování.
Feynman tedy tvrdí, že skutečně existují dvě kultury - lidé, kteří rozumějí matematice natolik, aby ocenili její eleganci, a ti druzí. Fungování světa lze ovšem porozumět pouze kvantitativně, "příroda nám nabízí informace pouze v jedné formě...". Těžko po ní můžeme žádat změnu jazyka jen proto, že matematika je pro řadu lidí prostě těžká, konstatuje Feynman ne bez určité lítosti.
Zdroj: Richard Feynman: O povaze fyzikálních zákonů, Aurora, Praha, 1998
Další články z rubriky
Související články
Nahrává se..
Videa
Chobotnice mění průhlednost stejně rychle jako displej Amazon Kindle
Maskování chobotnice se svou rychlostí vyrovná...
Komentáře
14.10.09, 07:13 vlado
Tak ešte raz tá 4D guľa
3D kocka má hranu a 2 rôzne uhlopriečky. Je to aj intuitívne jasné, že to tak je, že kocka v každej vyššej dimenzii má uhlopriečku navyše s inou dľžkou a akosi sa to zdá logické.
Ale tá nešťastná ND guľa má vo všetkých dimenziách len jeden jediný rovnaký polomer, a to je TO zvláštne.
13.10.09, 11:14 opilec
4D koule
prumet 4D krychle do 2D vypada jako zmet ctvercu a carek:
http://en.wikipedia.org/wiki/Tesseract
prumet 4D i ND koule do 2D vypada vzdycky jako kruh.
13.10.09, 06:50 vlado
To ja si na nič na svete nadokážem
predstaviť štvorrozmernú guľu. Kocku som už videl na nákrese x-krát, ale guľa ....?
13.10.09, 06:42 opilec
predstavivost
me by zajimalo, zda si inteligentnejsi lide dokazou vytvorit geometrickou predstavu o vysoce abstraktnich tematech. ja bych si takovou predstavu
nedokazal bez pomoci vytvorit, teprve kdyz mi nekdo ukaze obrazek
tak jsem si snad schopen lepe predstavit abstraktni vec.
jak koreluje inteligence s abstraktni predstavivosti?
12.10.09, 23:53 Jose
Dáno vývojem ?
Možná je to záležitost antropocentrického principu. Mozek se vývojem naučil poznat a predikovat základní zákony makrosvěta ( např. hodím kámen - padá po parabole ). V okamžiku kdy se pokoušime pochopit fyzikální zákony která nejsou přímo našimi smysly pozorovatelné ( elementární částice, zákonitosti relativistické fyziky ) a tudíž mozek není na ně vývojově nastaven v ten okamažik se v tom začneme ztrácet a jediná možnost popisu je čistá matematika. Proč ale mozek nedokáže tyto zákonitosti přímo pojmout a přitom je schopen extrémně vysoké matematické abstrakce je otázkou.
11.10.09, 10:03 bt
sami objevovali, ne aby jim byly sdělovány
Hawking tvrdí - na vině je především školní výchova. Přírodovědné předměty jsou učeny tak, že většinu žáků nebaví, ti je chápou spíše jako nutné zlo, které je třeba se namemorovat.
Přírodovědné předměty neučit ve vzorcích a rovnicích, ale "slovně" a "kvalitativně"
Aby studenti a žáci záležitosti sami objevovali, ne aby jim byly sdělovány. Jenže to by musel mít učitel víc času na přípravu takových postupů a na výuku - méně studentů ve třídě.
10.10.09, 07:00 opilec
...konstatuje Feynman ne bez určité lítosti
ja s nim soulasim, a nevim proc by mel projevovat litost nad temi co matematice nerozumi, to je jejich problem.
litost muzu pocitovat ja sam nad sebou, ze vsemu v matice nerozumim lehce a bez prace.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.