Student World

Odpovídá Ing. Josef Pazdera, CSc. zaměstnanec Svazu chovatelů holštýnského skotu a spoluzakladatel známého serveru Osel.cz.

Nakolik byla známá nemoc šílených krav podle vás reálným problémem a nakolik spíše souvisela s honbou médií za senzacemi, tažením proti velkochovům či s obchodní válkou mezi různými producenty hovězího masa?

Dodnes se vyskytují pochybnosti, zda bylo potřebné zavést tak drastická opatření, jako je například likvidace takzvaných „kohort“, což v sobě zahrnuje utracení všech zvířat, která dostávala stejné krmivo jako pozitivní zvíře v prvním roce jejich života. Během 90. let proto musely být utraceny miliony kusů dobytka. Podle britské Národní farmářské unie způsobovalo embargo chovatelům ztráty ve výši téměř 700 milionů liber ročně. Obchod s hovězím se v Evropě se na několik let prakticky zhroutil. Když se v prosinci 2003 objevil první případ BSE krávy v USA, jako první se přestalo s hovězím obchodovat na Chicagské burze. Těžkou ránu zaznamenaly akcie restauračních zařízení. Akcie výrobce hamburgerů McDonald´s například padaly dolů tempem 6 % za jediný den. Pokles zaznamenaly i burzy s cennými papíry. Celkové ztráty pro americkou ekonomiku byly odhadovány na úrovni 175 miliard dolarů. Takovou cenu měla pro Ameriku jediná kráva z farmy ve státě Washington!
Odpovědět na otázku, zda riziko bylo tak velké, zda vyžadovalo zavádět taková opatření, která v případě odhalení nemocných zvířat vedla až k ekonomickému bankrotu mnoha farmářů a zpracovatelských firem, je samozřejmě těžké. Pokusil bych se prolematiku rozdělit na dvě dílčí otázky: První je to, zda jde o infekční přenosnou nemoc, a druhý aspekt se týká toho, u jakého počtu zvířat byla BSE rozšířená.
V době, kdy byla činěna zásadní veterinární opatření o likvidaci nakažených a nebo z nákazy podezřelých zvířat, se vědci domnívali, že je tu zhruba milion krav, v nichž tiká časovaná bomba propuknutí BSE. S odstupem času, když lékaři z londýnské Imperial College provedli rozbor vzorků krav uchovaných z let 1999–2000, se ukázalo, že ve Velké Británii byl počet zvířat, která v sobě měla infekční priony, dvojnásobný. Jen v samotné Velké Británii bylo tedy více než dva milióny nakažených krav.

Existují nějaké odhady, jak to vypadá dnes?

Vrchol nákazy spadal do roku 1992; od té doby počet zjišťovaných pozitivních kusů, stejně jako počet utrácených zvířat, klesá. Ozdravování chovů se tedy daří. Opatření bylo drastické, ale díky tomu účinné. Na to, zda všechna ta opatření byla nutná, jsem ale zatím neodpověděl.
Možná nebude na škodu podívat se na to pohledem z opačné části zeměkoule. Japonsko má od loňského roku prvního mrtvého, který „ chytnul BSE “. Muž začal klempírovat již v roce 2001, nemoc se mu postupně zhoršovala, až zemřel v prosinci loňského roku jako pomatený padesátník. Mělo se zato, že se u něj objevila „spontánní“ forma CJD, tedy nikoli forma, která je dávána do souvislosti s BSE. Dnes ale japonští odborníci obrátili a zveřejnili, že pitva odhalila vCJD. Variantní, neboli vCJD je zhoubnější a rychleji postupující forma spongiformní encefalopatie, kterou člověk dostane od skotu.
Japonští lékaři oznámili, že muž se zřejmě touto infekční chorobou nakazil v době svého pobytu ve Velké Británii. Zní to jak špatný vtip, protože k tomu, aby si muž uhnal nemoc šílených krav, a připravil se tak o život, mu stačilo strávit v roce 1998 ve staré dobré Anglii měsíc dovolené.
Zdravotní riziko BSE a schopnost prionů se šířit i na jiné druhy tedy nelze podceňovat a stávající bilance je smutná. Počet druhů, které mohou BSE onemocnět (tedy – mohou se nakazit priony, které u skotu způsobují BSE), se stále rozšiřuje. Kromě ovcí, od kterých se zřejmě zčásti nakazily samotné krávy, nejsou ušetřeny již ani kozy. Nedávná zjištění, že stačí zánět a infekční priony projdou z tukové tkáně skotu i do svalů či mléka, také nevěstí nic dobrého.
O nějakém výraznějším pokroku v oblasti léčby prionových chorob se bohužel, i přes velkou snahu celé řady výzkumných týmů, zatím hovořit také nedá. A tak, když bych měl krátce odpovědět na původně položenou otázku, formuloval bych to asi tak, že děním ve věci BSE u skotu bylo od samotného počátku využíváno (a zneužíváno) obchodníky, a to nejen těmi s živočišnými produkty. V pozadí veškerého dění ale bylo a dosud je reálné riziko přenosu infekčních prionů na člověka.

(pokračování – viz http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/0F2D062018794ACAC12571D7004878C5)

autor