Student World

Na Science Worldu jsme se již několikrát zabývali nealkoholickým pivem. Přinášíme několik perliček, jejichž zdrojem byla degustace nealkoholických piv organizovaná nově vzniklým časopisem Pivař (http://www.pivar.cz). Téma sice nikoliv striktně vědecké, ale v souvislosti se stoupající teplotou pro řadu z nás aktuální…

– V rámci degustace nebyl sestavován žebříček, jehož cílem by bylo nealkoholická piva nějak řadit dle kvality. Odkázat se lze například na test, který před téměř rokem vyšel v MF Dnes – pořadí zde vyšlo Radegast Birrel, nealkoholický Staropramen, Zlatý Bažant, Primátor nealko, nealkoholický Budvar. (Osobně ale musím říci, že jsem v běžné prodejní síti nenarazil na žádné nealkoholické pivo vysloveně nepitelné, a to včetně Pita nevalné pověsti. Velice zajímavá je třeba nealkoholická Stella Artois s moučnou příchutí – představuji, že podobně mohl chutnat starořecký nápoj z ječné mouky zvaný kykeon.)
– Vzhledem k novým dopravním předpisům lze předpokládat vzrůst zájmu o nealkoholické pivo v ČR. To by mohlo výrobce přimět i pokusit se o rozšíření sortimentu. Veškerá nealkoholická piva dostupná dnes na našem trhu jsou plzeňského typu – u našich sousedů se ovšem podle článku Jana Šuráně z Pivaře nabízejí i nealkoholická piva černá, pšeničná či s různými příchutěmi (kávové, malinové…). Už dnes ovšem tvoří nealkoholická piva 2 procenta produkce českých pivovarů a tento podíl meziročně roste (protože nealkoholické pivo roste ročně o 15 procent, zatímco pivo jako celek si udržuje zhruba konstantní výrobu/spotřebu). Podle už staršího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění dokonce 1 % uvedlo nealkoholické pivo jako svůj preferovaný typ.
– Nealkoholické pivo se dnes u nás vyrábí v některých případech za použití speciálních kmenů kvasinek, ovšem údajně vyselektovaných, nikoliv cíleně geneticky modifikovaných. Pro pivovar, kde se má takto pivo začít vyrábět, je nevýhodou pořizovací cena speciálních kvasinek a také nutnost udržovat ve výrobních prostorech dva druhy kvasinek vedle sebe, aby se navzájem nekontaminovaly. K otázce použití genetických modifikací při výrobě piva se na Science Worldu ještě vrátíme.
– Nealkoholické pivo lze vyrábět i tak, že vyrobíme pivo normální a pak z něj alkohol odstraníme osmoticky/membránovou filtrací. Při použití osmózy skutečně nápoj selektivně zbavíme pouze ethanolu, a chutí se tak výsledný produkt bude nejvíce blížit pivu klasickému (což docela neplatí, pokud běžný kvasný proces zarazíme hned na začátku, nebo pokud budeme separaci ethanolu provádět za zvýšené teploty). Přesto ale nelze předpokládat, že by tato technologie výroby nealkoholického piva převálcovala konkurenci – pro pivovar totiž vyžaduje značné pořizovací náklady.

Poznámka: Podle prvního čísla by Pivař (http://www.pivar.cz) šel charakterizovat jako časopis poloodborný. To znamená ne striktně „vědecký“, jako je třeba Kvasný průmysl (u kterého běžní konzumenti piva nejspíš ani netuší o jeho existenci), nejedná se ale ani o časopis typu opilecko-dikobrazího (ála Sorry nebo Pivní kurýr). V časopise naleznete různé výkladové články doprovázené vysvětlivkami, slovníky atd. Deklarovaným cílem má být pozvednutí české pivní kultury, "pivo není jen klasická desítka v lednici".

autor Pavel Houser