Student World

Technologie virtuální reality mohou odvést pozornost pacientů od bolestivých úkonů, a tím zlepšit jejich psychický stav.

Úplná verze tohoto článku vyšla v Computerworldu 21/2005.

Virtuální realita, technologie, která dává uživatelům pocit, že jsou někde jinde, může být neocenitelným pomocníkem při péči o lidi, kteří z řady fyzických nebo psychických důvodů trpí. Dokáže totiž odvést jejich pozornost od některých palčivých problémů spojených s jejich stavem.
Terapie, která využívá tuto technologii, je používána na několika amerických klinikách k péči o oběti popálenin a o pacienty trpící různými fobiemi, jako je například strach z létání, z pavouků nebo z výšek. Podle vědců tato technologie při léčbě posttraumatických stavů a závislostí přináší velmi slibné výsledky a hodí se jako uvolňující technika i při bolestivých stomatologických a některých dalších lékařských zásazích, jako je chemoterapie nebo fyzikální terapie.
Díky pokrokům, které tato technologie učinila a ještě nejspíše učiní například s příchodem náhlavních displejů s lepším rozlišením si virtuální realita podle vědců zřejmě najde v procesu léčby své nezanedbatelné místo.

Jiný svět

Virtuální realita obecně zprostředkovává zážitek počítačem generovaného, multidimenzionálního a smysly vnímaného prostředí, které uživatel prostřednictvím prvků uživatelského rozhraní zažívá na vlastní kůži. Může se tak do prostředí ponořit, pohybovat se v něm a interagovat s objekty a postavami, které zde pobývají.
Společnost Virtually Better, jejíž spoluzakladatelkou je Barbara Rothbaumová, ředitelka programu pro zotavení z traumatu a úzkosti při Emory University School of Medicine v Atlantě, vytváří prostředí ve virtuální realitě pro účely léčby poruch typu úzkosti a strachu.
"Pro většinu aplikací používáme náhlavní displej, který se podobá helmě s televizní obrazovkou před každým okem a má integrovány sledovače polohy," vysvětluje Rothbaumová. "A ve většině prostředí lze využít také sluchátka. Lidé pak používají ruční ovladače, díky nimž mohou se svým prostředím manipulovat."
V aplikaci SnowWord, prvním virtuálním prostředí navrženém speciálně pro oběti s popáleninami, mohou například pacienti létat mrazivým kaňonem se zamrzlou řekou i vodopádem a trefovat se sněhovými koulemi do sněhuláků, iglú, robotů a tučňáků, kteří stojí na úzkých ledových římsách nebo plavou po řece.

Léčba v praxi

"Léčba virtuální realitou má úspěch, protože pacientovu pozornost přestane upoutávat zranění nebo popálenina a soustředí se spíše na virtuální svět," vysvětluje autor aplikace SnowWorld Hunter Hoffman, který je ředitelem výzkumného střediska Virtual Reality Analgesia Research Center při laboratořích pro technologie rozhraní mezi počítačem a člověkem na Washingtonově univerzitě v Seattlu.
Na tuto technologii pěje chválu i Austin Mackay. Mackayovi je 25 let a je pacientem Davida Pattersona, klinického psychologa, který léčí popálené pacienty ve středisku popálenin Harboview v Seattlu. Mackay utrpěl loni v září popáleniny třetího stupně na pravé paži, pravém boku a hrudním koši. Nejdříve se zúčastnil pravidelné fyzické terapie.
"U fyzického terapeuta to pěkně bolelo, ale dalo se to vydržet," vzpomíná. "Dobrovolně jsem jeden den zkusil pro výzkumné účely virtuální realitu. Bylo to daleko zábavnější než obvyklá fyzikální terapie, protože to odvedlo moji pozornost ode všeho, co jsem musel dělat," říká Mackay. "Výborně to potlačilo bolest, kterou při rehabilitaci vyvolával každý pohyb. Ani jsem nevěřil, že vlastně provádíme fyzickou terapii. Úplně jsem se zabral do hry," dodává.

Další postup

I když jsou lékařské aplikace virtuální reality slibné, je ještě třeba mnoho udělat, než se z této metody stane všeobecně přijímaný způsob praktické klinické léčby.
"Zlepšovatelé v oboru lékařské virtuální reality budou muset zdokonalit technickou účinnost, fyzický a psychologický komfort a další funkce, přičemž je navíc třeba mít na zřeteli snižování nákladů na zdravotní péči," říká vědecký pracovník Walter Greenleaf, prezident společnosti Greenleaf Medical Group, která pracuje na vývoji nových technologií v medicíně.
Prezident a CEO společnosti Virtually Better, Ken Graap, je přesvědčen, že firmy brzy nabídnou bezdrátové sledovače polohy a během následujících pěti let přijdou s náhlavními displeji s lepším rozlišením a se širším zorným polem. "Dnes máme náhlavní displeje se zorným polem asi 28 stupňů, což je hodně málo. A také ceny jsou zatím vysoké," tvrdí Graap. "Na trhu jsou dnes sice dostupné displeje s 60 a 140stupňovými zornými poli, ale stojí od 20 do 140 tisíc dolarů." "V těchto technologiích většinou vede průmysl her," tvrdí Rothbaum. "V současné době není po náhlavních displejích velká poptávka, takže budou muset být kvalitnější, lehčí, mít lepší rozlišení a být levnější.

V domácnosti

Graap předpovídá, že během příštích pěti let přejde technologie virtuální reality na bezdrátový přenos. Pacienti podle něj už nebudou muset být připojeni k počítačům v nemocnici budou se moci léčit doma.
"Umím si představit klienty, kteří mají doma koncové zařízení a jsou spojeni s terapeutem na dálku formou telekonference," říká Graap. "V jednom okně bude terapeut, který povzbuzuje pacienta nebo mu pomáhá ovládat systém a v druhém okně je příjemce pomoci."
Svou roli sehrají v léčbě také virtuální postavy. Vědecký výzkumný pracovník Skip Rizzo tvrdí, že avataři humanoidní postavy ve virtuálním prostoru budou stále více přijímat lidské rysy. "Jejich vývoj směřuje k tomu, že se přestávají pohybovat jako roboti a hýbají se spíše jako lidé," vysvětluje Rizzo, docent Ústavu pro kreativní technologie na Univerzitě Jižní Karolíny. "Myslím, že v příštích pěti letech dojde k integraci systémů pro rozpoznávání řeči do dalšího softwaru, takže avatar bude rozumět, co mu kdo říká, a bude umět přijaté informace zpracovat," tvrdí Rizzo. "Avatar bude schopen interakce s člověkem na velmi vysoké úrovni."

Úplná verze tohoto článku vyšla v Computerworldu 21/2004.

autor Linda Rosencranceová