Student World

Dvě perličky podle New Scientistu: budou-li někdy existovat základny na Marsu, alespoň s železem zde podle všeho nebude problém. Do lidských genů se obtiskla v minulosti rozšířená polygamie.

Základna na Marsu železa měla mít dostatek. Na Rudé planetě je ho totiž dost i ve formě čistého prvku. Na povrch Marsu ho zanesly meteority a na rozdíl od Země zde nestihne tak rychle zoxidovat. Proto Mars vystačí s místními zdroji a nebude nucen budovat žádné energeticky náročné vysoké pece.
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Atmosféra Marsu je sice oxidační s obsahem kyslíku (ostatně i půda je oxidační kvůli výskytu peroxidu), ale je tak řídká, že oproti Zemi působí podle New Scientistu pomaleji. Může zde být ale i jiná příčina rozdílů oproti Zemi: zde se meteoritické železo zpracovává odedávna (a dělaly to i kultury, které neznaly tavbu), takže dnes už železo musíme získávat takřka výhradně z rud.
Viz také:
Přistane člověk ještě před Marsem na Fobosu?

I bez jakékoliv znalosti historie či genetiky můžeme odvodit, proč v genetické historii zapsané do současné populace najdeme více matek než otců. Počet dětí, které může žena mít za život, je omezen. V plodnosti mužů proto existuje větší variabilita, několik málo z nich může po sobě zanechat počet potomků až astronomický (a stejně tak je nutné předpokládat, že za tohoto stavu řada z nich geneticky vyjde naprázdno). Takhle to funguje bez ohledu na to, co zjistíme např. antropologicky (války o ženy a existence mnohoženství v historii apod.) nebo co víme o sexuálním chování šimpanzů.
Michael Hammer, populační genetik z arizonské univerzity v Tucsonu, nyní tento logický závěr potvrdil i experimentálně, když se svými kolegy sekvenoval DNA 90 lidí z celkem 6 skupin, Basků, Melanésanů, Číňanů a tří skupin afrických. V chromozomu X existuje oproti chromozomu Y větší genetická variabilita, chromozom Y je „stejnorodější“ – měli jsme (tedy jako celková populace, nikoliv jednotlivě :-)) tedy méně mužských než ženských předků.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– S tématem souvisí i hledání tzv. mitochondriální Evy a vysvětlení, proč posledním společným předkem všech dnes žijících lidí byl téměř jistě muž, nikoliv žena. Viz např.
Polemika: Kritika mitochondriální Evy
Problémy s mitochondriální Evou
– Legislativní zákaz polygamie situaci pouze zmírňuje, nicméně by se dal chápat nikoliv jako ochrana žen, ale spíše sociálně hůře postavených mužů.

autor