Student World

Na německých dálnicích se začíná od 1. ledna 2005 vybírat mýtné pro nákladní automobily nad 12 tun. Účtování má být realizováno pomocí systému kombinujícího satelitní navigaci a komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů. V Rakousku už podobný systém funguje od začátku letošního roku.
Zákon o mýtném na dálnicích v Německu předpokládá poplatky od 9 do 14 eurocentů za jeden ujetý kilometr. Zohledněn má přitom být nejen počet kilometrů, ale počet náprav soupravy a také emisní třída, což znevýhodní zejména řidiče starších, životnímu prostředí více škodících vozů. Uvedené opatření se přitom týká jen těch aut, jejichž celková hmotnost je podle technického průkazu vyšší než 12 tun (na autobusy se mýtné rovněž nevztahuje).
Zpoplatněno bude celkem 12 tisíc kilometrů dálniční sítě (a to i těch, které jsou oblastech velkých měst, jako je Mnichov nebo Berlín). V této sítí je přibližně 2 200 nájezdů a výjezdů a také 251 křižovatek.
Na německých dálnicích se v současnosti pohybuje okolo 1,2–1,4 milionu nákladních aut s celkovou hmotností na 12 tun, z čehož je asi 400 000 až 500 000 ze zahraničí. Německá vláda přitom očekává, že výnosy by mohly ročně činit asi 2,2 miliardy eur a že plnou třetinu by mohli platit právě zahraniční spedice. Podle německého tisku přitom roční provozní náklady na vybírání mýtného dosáhnou 600 milionů eur.

Technické řešení

Pro provozování systému vybírání mýtného byla v Německu vybrána společnost Toll Collect. Placení mýta přitom může být realizováno třemi základními způsoby – automaticky, pomocí internetu a konečně prostřednictvím speciálního terminálu. Nejzajímavější je samozřejmě automatické řešení. To předpokládá, že si uživatel nechá do svého nákladního vozu nainstalovat za průměrnou cenu 25 eur palubní jednotku On-Board Unit (OBU), která však zůstává majetkem provozovatele a již vyrábí společnosti Grundig a Siemens.
Tato jednotka má dvě základní komponenty. První z nich získává informace o okamžité poloze vozu pomocí satelitního navigačního systému GPS. Ta je pak prostřednictvím klasické zprávy SMS poslána do výpočetního centra společnosti Toll Collect, která na jejím základě vyhodnotí, zda uživatel využívá dálnici, či nikoliv.
Celá dálniční síť 12 tisíc kilometrů je totiž rozdělena do asi 5 200 úseků, které jsou zpoplatňovány na základě došlé zprávy SMS. Ta je díky tomu, že jsou veškeré informace o topologii dálniční sítě umístěny přímo v OBU, odeslána až poté, co vůz placený úsek opustí. Tím se minimalizuje nejen komunikace mezi vozem a systémem, ale i výše financí, které jsou pro sběr informací nezbytné.
Jednotka OBU je navíc ještě osazena modulem DSRC, která dokáže komunikovat s kontrolními stanovišti umístěnými na asi 300 místech dálnice pomocí infračerveného světla. Tato stanoviště slouží k ověření, zda nákladní vůz skutečně za jízdu zaplatil, a díky infračervené kameře dokonce může zjistit registrační značku vozu a zpětně dohledat, zda bylo mýtné řádně uhrazeno. Modul DSRC má podle provozovatelů být schopen spolupracovat i dalšími evropskými systémy pro vybírání mýtného, jako je například řešení od firmy Kapsch, jež je mimo jiné realizováno v Rakousku a je postaveno na bázi mikrovlnné komunikace.
Firmware, který je v současné době nahrán do OBU, nedovoluje měnit zpoplatněné úseky ani výši mýtného. To má umožnit až druhá verze softwaru připravená na druhou polovinu příštího roku.
Druhým způsobem, jak se zaregistrovat pro jízdu nákladním vozem po německých dálnicích, je internet. Na webových stránkách společnosti Toll Collect (http://www.tollcollect.de) je možné se on-line zaregistrovat, zadat údaje o vozidle, doby výjezdu a trase. Platbu lze přitom provést i předem a v případě nesnází ji lze i stornovat. Podobně lze pro registraci využít i terminály, které mají být umístěny na všech hraničních přechodech a také na vybraných dálničních tankovacích stanicích či odpočívadlech, ve kterých platba může proběhnout i přímo přes platební nebo kreditní karty. Má jich být celkem asi 3 500.
Zajímavé jsou i zavedené kontrolní systémy. Kromě on-line kontroly prostřednictvím komunikace DSRC modulu a kontrolního stanoviště , který popisujeme výše, bude v provozu i asi 300 mobilních jednotek (BAG), které mohou kontrolovat kamiony za jízdy jednoduchým dotazem systému na registrační značku či přímá komunikace jednotek BAG s OBU vozidla (to nemusí uživatel ani zaregistrovat). Zajímavé je, že BAG má při zjištění nedostatků právo kamion z dálnice odklonit a také mu udělit pokutu až do výše 20 tisíc eur.
Co se týče České republiky, podle informací, které nám poskytli zástupci společnosti Toll Collect, vstoupilo do systému pro automatické vybírání mýtného v polovině listopadu tohoto roku asi 1 100 českých právních subjektů, kteří si zaregistrovali asi 12 tisíc nákladních aut. Pro asi 8 000 z nich už jsou jednotky OBU objednány a 2 600 vozů už je dokonce má nainstalováno. V Česku je montuje v tuto chvíli asi 30 servisních firem. Celkově je v Německu registrováno asi půl milionu vozů a 150 tisíc již jednotku OBU vlastní.

Konkurenční systém

V Rakousku byl systém mýtného spuštěn již začátkem letošního roku. Investorem se přitom stala firma Asfinag, operátorem pak společnost Europass. Technické řešení systému realizoval Kapsch. Stanovování mýtného se podle informací společnosti Kapsch provádí plně elektronicky a během jízdy. Všechna vozidla s povinností mýtného jsou totiž k tomu vybavena přístrojem OBU (on-board-unit), který komunikuje s externími systémy prostřednictvím mikrovlnné techniky (tzv. DSRC).
Síť komunikací podléhajících mýtu (v principu všechny dálnice a rychlostní komunikace) zahrnuje asi 2 000 kilometrů, rozdělených do 800 částí, tedy úseků mezi jednotlivými nájezdy a výjezdy a dálničními uzly. Na každém z těchto úseků vybudován portál s mikrovlnnou jednotkou, kterým se registruje každé projetí vozidla s OBU.
Všechny mýtné stanice jsou spojeny s centrálou, aby tam posílaly údaje o transakcích a kde jsou také spravovány veškeré účty. Dále je možné z centrály řídit mýtné tarify a sledovat funkci systému – mikrovlnných jednotek i datových vedení a v případě potřeby reagovat.

Mýtné v Česku

Česká republika hodlá v blízké době systém zpoplatnění dálnic pro kamiony také zprovoznit, ale zatím není jasné, který systém bude zvolen a od kdy přesně bude fungovat (ministerstvo dopravy hovoří nejčastěji o začátku roku 2007). Celkové dopravní zatížení však ukazuje, že tento krok je zcela nezbytný.
Stejně jako v okolních státech by se měl týkat vozů s celkovou hmotností vyšší než 12 tun, a to na asi 500 km dálnic, případně některých silnic 1. třídy. O rok později se má opatření týkat i vozů nad 3,5 tuny, přičemž délka zpoplatněných úseků by se měla údajně zvýšit až na 2 560 km.

Tento článek vyšel v Computerworldu 43/2004.

autor Pavel Louda