Student World

Němečtí vědci podle časopisu Nature objevili hlavní účinnou složku konzervačních prostředků, kterými staří Egypťané bránili rozkladu mrtvých těl. Tým vedený chemiky z univerzity v Tuebingenu tvrdí, že za zachovalost mumií může především sloučenina jménem guaiacol.
Guaiacol je přitom obsažen především v cedrovém oleji. Výzkum tak mj. odpovídá na otázku, zda Egypťané upřednostňovali při mumifikaci extrakty z cedru před jinými dřevinami, především jalovcem. Ukazuje se, že otec dějepisu Hérodotos (5. stol. př. n. l.) a o něco později i Plinius starší (1. stol. n. l.) popsali mumifikační proceduru vcelku věrně a jejich údaje souhlasí se závěry moderní vědy.
Podle Ulricha Wesera z tubingenské univerzity němečtí chemici natřeli čerstvou prasečí kůži cedrovým olejem obsahujícím gauiacol a zjistili, že chemikálie má vysloveně antimikrobiální efekt, současně však nepůsobí destrukci tkáně. Naproti tomu jalovcový extrakt podobný ochranný účinek nevykazoval. Fakt, který znejišťoval egyptology, že totiž mumie byly občas nalézány, kdy v sevřené pěsti svírají plody jalovce, tak zřejmě na jejich zachovalost neměl žádný vliv.
Ačkoliv článek na toto téma vyšel v prestižním časopisu Nature, na druhé straně však úloha guaiacolu nemusí být tak rozhodující, jak by se mohlo zdát. Egyptologové totiž nalezli v písečných jámách na okraji pouště i řadu zachovalých mrtvých těl, u nichž žádná mumifikační procedura provedena nebyla. Za konzervaci mrtvol tedy odpovídá minimálně zčásti také extrémně suché egyptské klima. Je ovšem pravda, že u mrtvých pohřbívaných v údolí Nilu hrozilo, že jejich těla poškodí voda (ať už při záplavách, nebo voda spodní), a proto bylo především v případě vznešených nebožtíků logické raději neponechat nic náhodě.

Guaiacol je v rámci chemické systematiky nazýván o-methoxyfenol, C7H8O2. Tato bezbarvá kapalina se v současnosti používá při syntézách některých léčiv, vanilínu nebo umělého pižma. Staří Egypťané tuto látku používali spolu s cedrovým dřevem, v němž je obsažena. Dnes se čistý guaiacol vyrábí především z dřevného dehtu, dříve byl získáván také z pryskyřice a smůly. Nově provedené výzkumy vedly k závěru, že právě guaiacol je do značné míry zodpovědný za konzervaci staroegyptských mumií.

autor Pavel Houser