Student World

Jedna z definic pojmu biologického druhu říká, že druh je vymezen právě tím, že jeho příslušníci se nemohou křížit s druhy ostatními. Přesto však mezidruhoví kříženci existují, někdy dokonce hned mezi třemi druhy (jaguárem, levhartem a lvem).

Pomiňme otázku druhů u virů, konjugaci baktérií a dosti zamotaný stav mezidruhového křížení u rostlin. Jak je tomu u živočišných druhů?
V první řadě by vůbec nemělo docházet k jakékoliv sexuální přitažlivosti. Samozřejmě ale existuje zoofilie, včetně různých s tím spojených legend (AIDS od šimpanzů, syfilis od andské lamy – pravdivost je ve všech podobných případech velmi sporná), to je však pouze "úchylka" bez reálného genetického významu.
Zcela reálně však existují kříženci oslů a koní (muly, mezkové). Dobrá, namítne v takovém případě zastánce klasického pojetí biologického druhu, ale tito tvorové nejsou plodní – z hlediska genetiky tedy opět jakoby "neexistují" a již své geny nemohou předat dál.
Jenže ani neplodnost mezidruhových kříženců není univerzální. Jak uvádí Vratislav Mazák (Velké kočky a gepardi, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1980), kříženci mezi druhy kočkovitých šelem bývají neplodní, pouze jsou-li samčího pohlaví. Samice se často mohou množit dál.
Kříženci mezi tygry, lvy a levharty se nazývají kombinací anglických jmen původních druhů. Na prvním místě bývá uvedeno jméno otce. Potom máme tedy jedince označované jako "liger", "tigon", "leopon" či "liopard". Výjimečně dojde ke křížení jaguára a levharta. Raritou je odchování křížence dokonce mezi třemi druhy velkých koček. Dcera jaguára a levhartice byla přitom oplodněna lvím samcem.
(Poznámka: při diskusi o tomto křížení jsem byl upozorněn, že lev a tygr jsou prakticky nerozlišitelní podle kostry, liší se pouze "oblečením", zevnějškem)

Co s tím? Platí zřejmě, že definice biologického druhu bude přece jen trochu "rozmazanější" (byť ne nutně subjektivní). Často se uvádí příklad denní a noční variety geneticky jinak podobných jedinců: nekříží se spolu, protože se nepotkají. Pokud je vedle sebe dáte v laboratoři – a uvedené křížení mezi kočkovitými šelmami probíhalo v zoologických zahradách -, stane se něco jiného. Podle všeho se však jedná o dva oddělené druhy.
Konkurenční definice druhu pak dokonce připouští, že mezi nimi může existovat tok genů. O dvou druzích pak hovoříme tehdy, pokud účinkem odlišného vnějšího prostředí a jeho různých selekčních tlaků postupuje vzdalování obou populací rychleji, než se díky míchání genů tento rozdíl stačí stírat.

autor Pavel Houser